Skutečností je, že pokud se hovoří o problémech českého zdravotnictví, všechna negativa z pohledu zdravotních pojišťoven padají většinou na bedra VZP. V posledních týdnech se hovoří o prohlubujícím se deficitu hospodaření největší zdravotní pojišťovny. Zatímco o problémech s financemi nikdo nepochybuje, zásadně se liší pohled na příčiny, které k tomuto stavu vedly. Překvapivě v tomto sporu proti sobě stojí VZP a ministerstvo zdravotnictví. To opakovaně kritizuje aktivity pojišťovny a poslalo do pojišťovny i ministerskou kontrolu. Pojišťovna se tomu brání a kritiku ministerských úředníků odmítá.

„VZP má přibližně 60 % z celkového počtu pojištěnců, ale hradí víc než 70 % nákladů na zdravotní péči. To znamená, že z téměř jedenácti miliard, které ministerstvo nařídilo pojišťovnám zaplatit navíc, uhradí VZP 7,6 miliard korun," podotýká s odkazem na další nařízení ministerstva zdravotnictví tiskový mluvčí VZP, Jiří Rod.

Bez ohledu na to, kdo je k pravdě blíže, existuje několik objektivních skutečností, které mají zásadní vliv na hospodaření zdravotních pojišťoven, nejenom VZP. Téměř za polovinu populace platí z vybraných daní pojistné stát. Měsíčně se jedná o 723 korun, což je propastně málo ve srovnání s tím, kolik se v průměru ročně utratí za péči pro státem hrazené pojištěnce. Oproti 8 676 korun zaplacených ročně státem na pojistném stojí roční náklady na tyto „státní" pojištěnce například u VZP kolem 23 000 Kč. Přitom náklady u lidí starších 65 let jsou až dvojnásobné. Nepoměr mezi příjmy na téměř polovinu populace, státem hrazených pojištěnců a průměrnými ročními náklady, je evidentní. Stát přitom valorizoval platbu za státem hrazené pojištěnce naposledy před třemi roky, v roce 2009.

Úspěšnost výběru pojistného se pohybuje u českých zdravotních pojišťoven mezi 97 až 99 procenty. Pouhé tři koruny z každé vybrané stokoruny si mohou pojišťovny použít na svůj provoz, což činí jejich provozní náklady nejnižší v Evropě. Příjmy pojišťoven budou navíc v příštím roce ohroženy i avizovanými změnami DPH. Samotné ministerstvo odhaduje důsledky zvýšení DPH u léků a zdravotnických prostředků na dvě miliardy, dopady zvýšení DPH na ostatní subjekty se promítají do úhrad za zdravotní péči ztrátou jedné miliardy.