Jak vůbec vznikl samotný nápad natočit dokument o chlebu?

Vznik dokumentu byl vlastně spontánní. Věděl jsem, že jistý pan Kulčák z Nového Hrozenkova peče tradičním způsobem už od nepaměti. Ještě z dětství mně utkvělo, jak lidé čekávali ve frontě na příjezd pekařského auta, a vybavuje se mi příjemná vůně ještě horkého chleba. Tak mě jednou napadlo, že bych tu výrobu mohl zachytit na kameru. Také jsem věděl, že kváskový chleba peče i jedna kamarádka. Spojil jsem to a vznikl základ filmu. Zhruba za rok a půl jsem měl dost materiálu, aby se z toho dal sestříhat souvislejší dokument. Mezi natáčením jsme měli dost dlouhé pauzy, to je pravda.

Video vzniklo amatérsky z vašich vlastních záběrů. Jaká byla práce s lidmi, které jste kvůli natáčení oslovil? Nebránili se?

Kupodivu se vůbec nebránili. Zřejmě to funguje tak, že když jsou lidé zainteresovaní do nějakého tématu, velice ochotně a rádi o něm mluví. Pracoval jsem s lidmi, kteří pečou poctivý chleba, kteří ho kupují, zkrátka je to zajímalo. Naopak jsem spoustu materiálu vůbec nepoužil, protože jsme nechtěli, aby ten film byl dlouhý. Nakonec jsem sestříhal asi jedenáctiminutové video, což je tak akorát, aby diváci ještě udrželi pozornost.

Když jste měl dost materiálu a rozhodl jste se udělat dokument, měl jste nějakou vizi, čeho byste tím chtěl dosáhnout?

Nedá se asi mluvit o nějaké prvoplánované vizi. Ono se to tak nějak vyvinulo samovolně. Samozřejmě mě ale těší, že se dost lidí zamyslelo nad tím, co konzumují. Například už na premiérovém veřejném promítání se ozvaly dvě dámy, které chtějí založit každoroční soutěž v pečení chleba. Jiná paní mi poslala výhružný vzkaz, samozřejmě výhružný jen naoko, protože její manžel chce od té doby, kdy viděl dokument, už jen domácí chleba. Tak prý ať mu ho tedy laskavě peču sám, že ona na to nemá čas.

Natáčení bylo důležité i pro mě, protože jsem si uvědomil, co všechno obsahuje takzvaně komerční chleba. Tím myslím chléb z práškové směsi, který dělají velké pekárny. Když nám jako dětem upekla maminka chleba doma, chutnal výborně, dal se jíst i suchý. Rád bych, aby se lidé začali vracet k poctivým věcem. Nějak jsme si zvykli nenormálnosti přijímat jako normální, a to není dobré.

Vy sám pečete chleba doma?

Zkoušel jsem péct jen jednou, ale ne chléb kváskový. Jednalo se o chléb z předem namíchané směsi pro domácí pekárny. Na Valašsku je ale kvalitní chleba dobře dostupný. Jiný než kváskový už prakticky nekupujeme vůbec. Určitě ale není nad to, udělat si vlastní domácí, jednou se možná odhodlám.

Plánujete do budoucna další podobný projekt?

Díky snímku vznikl tým nadšenců a jak je znám, někteří by určitě byli pro nějakou další srandu. Třeba multifunkční asistent a fotograf Jarek Pechal, který je ochoten jet pro jeden záběr třeba deset kilometrů na kole v dešti. Nebo tvůrce hudby Bob Chytil, který je mimochodem známý vsetínský muzikant. Musím ale zmínit, že nikdo z nás si za svoji práci nevzal ani korunu.

Zájem nás určitě motivoval k přemýšlení nad dalším natáčením. Padly už i nějaké nápady, jedním je RAW neboli živá strava. Mě osobně by lákal i nějaký cestopis. Zatím se ale do ničeho nehrnu, dost času mi zabírá kapela, letos chceme navíc natočit pár nových skladeb. Dalším omezením je naše amatérská technika, i když pokud to člověka baví, dají se dělat zajímavé věci třeba jen s kamerou v mobilním telefonu. Hlavní je pak zájem diváků. (zav)