To je každodenní rituál Bohuslava Navrátila, který se už řadu let věnuje podnikání v oboru chovu koní.
„Pocházím ze selského stavení, kde vždycky byla zvířata. I když v něm dnes již nebydlím, koním jsem se nepřestal věnovat a dělám to opravdu s láskou,“ vyznal se majitel stáje, která leží na samém konci Kroměříže.

Je to finančně velmi náročná, ale krásná práce, říká chovatel koní z Kroměříže

Jako živnostník se koním věnuje patnáct let, ale přiznává, že jeho práce je ekonomicky závislá na jiných zdrojích než na chovu. „Opravdu velkou podporu mám ve své rodině. Žena moje podnikání podpořila finančně a s prací mi velmi obětavě vypomáhá syn,“ konstatuje vděčně chovatel.
V průběhu let vyzkoušel dostihový i parkúrový sport, ale protože mu v tomto oboru štěstí příliš nepřálo, musel tuto činnost ukončit. Od té doby se věnuje spíše koním užitkovým a rekreačním. Spolupracuje také s kroměřížskou veterinární školou.

„Do stáje ke mně chodí studenti, aby se naučili správné péči o koně v praxi. Učí se používat nářadí, které je při chovu koní nepostradatelné,“ popisuje Navrátil.

Jeho dnešní situace není finančně jednoduchá. Veškeré vložené investice jsou nenávratně pryč a v ekonomické zlepšení současného stavu příliš nedoufá.

„Ve svých sedmapadesáti letech jsem za věkovou hranicí, pro kterou je ještě možné získat dotace z ministerstva zemědělství nebo z Evropské unie,“ vysvětlil podnikatel.

Částečným zdrojem příjmů je právě spolupráce s veterinární školou. Je podmíněna tím, že musel studentům zabezpečit šatny, sociální zařízení a je zodpovědný za bezpečnost při práci.

Další zdroj příjmu je z ustájení koní lidem, kteří pro ně doma nemají místo. Dnes je možné v jeho stáji vidět sedm dospělých koní, dvě roční hříbata a dvě hříbata, která ještě nemají ani půl roku. „Společnost jim dělá šest zakrslých holandských koziček,“ pochlubil se Navrátil.