Úbytek výrobců oděvů na zakázku způsobují finanční problémy. „Zvyšování cen nájemného i provozních nákladů živnostníky od podnikání odrazuje,“ mínila Neřádová.

Starší řemeslníci odcházejí kvůli zdravotním problémům. „Už na to nevidí. Mladé slečny po vyučení zase nedostanou ihned živnostenský list,“ konstatovala Neřádová.

Jinde ve Zlínském kraji je situace obdobná. „Zakázky na šití oděvů skoro nejsou. Zákazníci více chodí kvůli úpravám oblečení,“ sdělila zlínská krejčová Marcela Kašparová.

I krejčovským firmám chybějí švadleny. Mzdy šiček se totiž dostaly až na minimální úroveň, proto málokterá u řemesla zůstane. „Je složité konkurovat levnému zboží z dovozu. Práce krejčových pak nebývá náležitě ohodnocena,“ litovala majitelka zlínského krejčovství E Medica Marta Klímtová. Dodala, že někteří podnikatelé kvůli tomu museli provozovny zavřít. „Naštěstí nás toto zatím nepostihlo, máme stálé klientky, takže zakázky jsou,“ sdělila.

Švadlenek ubývá, cenami nemohou konkurovat levným oděvům z dovozu

Podle oslovených krejčových si lidé neuvědomují, že levně zakoupené může znamenat dvakrát placené. „Často jsou totiž oděvy prodávané pod cenou šité tak zvaně horkou jehlou, podlepované, délky bývají jen „přežehličkované“, takže mají krátkou životnost,“ upozornila Kašparová.
Podle ní se oděvy na zakázku kvalitou vyrovnají sortimentu značkových obchodů, přitom jejich cena bývá nižší nebo srovnatelná.

„Za sako například zájemce zaplatí 1800 korun, kalhoty ho přijdou na osm set korun. Sukni lze pořídit za šest set, což vyjde leckdy levněji než v obchodě,“ poznamenala Kašparová.

Krejčovství je časově i fyzicky náročné povolání. „Jde až o dvanáctihodinovou každodenní manuální práci,“ potvrzuje podnikatelka z Kroměřížska, která si nepřeje být jmenována. Nechce, aby to vypadalo, že si stěžuje. „Mám řemeslo opravdu ráda. Kdo k němu nemá vztah, ten u něj nevydrží. Na druhou stranu bez zisku se podnikat nedá,“ přemítala. Aby se uživila, věnuje se i galanterii a šití bytových doplňků.

Podle zkušeností kroměřížské švadleny jsou zákazníci v současné době náročnější. „Dříve si materiál a látky obstarávali sami. Dnes spíše požadují komplexní servis. Krejčí by na to měli být připraveni,“ podotkla.

Oblečení si nechávají šít dámy hubené i plnoštíhlé. „Ne každému sedí zboží standardní konfekční velikosti prodávané v obchodech. Schopný krejčí umí vytvořit oděv, který je slušivý a zamaskuje i nedostatky postavy,“ zdůraznila Kašparová. Velkou část klientely opraven tvoří starší generace. „Nechtějí se rozloučit se starým kabátem. Přijdou si i pro radu, zda je výhodnější oblek opravit, nebo zakoupit nový,“ řekla Neřádová.