Motiv výtvarníka Petra Horáka není zcela nový, na pamětních ražbách ze stříbra a zlata se objevil už loni. Novinkou však jsou parametry ražeb z této mimořádné emise. „Výchozím materiálem je vysoce jakostní dukátové zlato, každý exemplář má průměr dvacet milimetrů. Jedná se o standardizovaný formát, který je mezi zájemci o numizmatiku velmi populární a cenově dostupný," popsal mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.

Na lícní straně medailonu stojí na pozadí siluety Československé republiky společně americký a sovětský voják jako připomenutí skutečnosti, že na osvobození našeho území se podílely jak US ARMY, tak sovětská KRASNAJA ARMIJA, která přitom přišla asi o 140 000 vojáků.

Rubovou stranu pojal autor Petr Horák jako oslavu míru, který lidem osvobození přineslo. Opis KONEC 2. SVĚTOVÉ VÁLKY V EVROPĚ odkazuje na květnové ukončení bojů na starém kontinentu (nepřímo naznačuje, že mimo Evropu konflikt stále pokračoval). Nad holubicí míru jsou vlajky hlavních osvoboditelů Československa – vlevo USA a vpravo SSSR. Ražbu je možné si prohlédnout na numizmatických stránkách www.zlate-mince.cz.

Druhá světová válka připravila o život více než šedesát milionů lidí, stovky měst a vesnic zůstaly v troskách. Není divu, že zpráva o kapitulaci německé armády vyvolala na všech osvobozených územích vlny euforie a nadšení.

Hlavní vojenskou tíhu při osvobození Československa od nacistické okupace nesla vojska Sovětského svazu. Západní Čechy v roce 1945 osvobodila americká armáda generála Pattona. Ve formacích Rudé armády (RA) bojovaly také československé, rumunské a polské jednotky i příslušníci jiných národů. Do střetů s okupační mocí se zapojovaly partyzánské a odbojové skupiny operující na území Protektorátu. Osvobození Československa vyvrcholilo Pražským povstáním (5. 5. 1945), do kterého na straně Pražanů paradoxně zasáhly protisovětské oddíly Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova. Poslední bitvou II. světové války se však stal až střet nedaleko Milína na Příbramsku, kde ke zničení silně vyzbrojeného kontingentu Waffen-SS a wehrmachtu nasadila Rudá armáda dokonce raketomety, těžké dělostřelectvo a tanky. Zbraně utichly 12. května 1945, tedy čtyři dny po oficiální německé kapitulaci.

Při osvobozování Československa padlo kolem 140 000 vojáků Rudé armády, přes 30 000 Rumunů (stejný počet jich bylo zraněno), 116 Američanů a řada vojáků dalších národností. K porážce nacismu a nepřímo i k osvobození vlasti, významně přispěli také českoslovenští letci bojující ve Velké Británii. (miu)