„To, že jsem se od ní dostal k počítačům, mělo své opodstatnění. I když se to na první pohled nezdá, tento obor s výpočetní technikou dost úzce souvisí,“ vysvětluje Kouřil.

Později začal podnikatel pracovat jako vedoucí technik ve výpočetním středisku. S nástupem osobních počítačů však tato centra začala zanikat. To byl jeden z důvodů, proč se Kouřil rozhodl podnikat. „Chtěl jsem zkusit něco nového. Dopředu jsem se snažil prostudovat všemožné dostupné publikace a odborné časopisy o podnikání. Bavil jsem se s lidmi, kteří v té době již měli začátky podnikání za sebou, abych se pak vyhnul nějakým komplikacím,“ popisuje své začátky podnikatel.

Soukromníka z Holešova trápí jen nedostatek kvalifikovaných lidí

Jeho firma prošla několika etapami vývoje. Aby se stala zajímavou pro investory, obohatila svou původní nabídku o dodávky komplexních elektroinstalací. Kromě původních slaboproudů začala nabízet i zařízení sloužící k měření, regulace a silnoproudé elektroinstalace. Své pole působnosti rozšířila doslova po celé republice. „Najednou jsme byli velká firma. S tím však vznikala spousta problémů. Naši lidé nebyli příliš nadšení, že musejí trávit dlouhou dobu na montážích mimo domov a náklady s tím spojené se skoro rovnaly výdělku,“ přibližuje Kouřil.

Navíc byla společnost závislá na sezonní práci. Přes zimu, kdy je ve stavebnictví útlum, byl problém zajistit pro tolik zaměstnanců práci. To byly také důvody, proč došlo k výraznému snížení počtu zaměstnanců. „V současné době většinou realizujeme zakázky v okruhu do stovky kilometrů,“ říká Kouřil s tím, že si firma na nedostatek práce nemůže stěžovat.

Snaha přiblížit se potřebám klientů vede k rozšiřování nabídky dalších služeb. „Již asi rok dodáváme a instalujeme klimatizační jednotky Panasonic. Kvůli stále se zvyšujícím teplotám a snaze o udržení komfortního prostředí je po nich teď velká poptávka,“ pochvaluje si Kouřil.

Větší zájem ze strany investorů o kvalifikovanou práci si však podle něj žádá také větší počet proškolených pracovníků a Kouřil přiznává, že to je jedna z mála věcí, která ho trápí. „Potřebujeme manuálně zručné a současně vysoce kvalifikované lidi, kteří jsou schopni jednak instalovat, oživovat a opravovat stále složitější technologie a zároveň se nebojí manuální práce. Jenomže dnešním středoškolákům chybí praxe a většina z nich pracovat rukama nechce. Vyučení v oboru mají zase velmi chabé znalosti a jsou v podstatě pro okamžitou práci nepoužitelní,“ stěžuje si Kouřil.

On sám se snaží jít svým podřízeným příkladem. Říká o sobě, že je elektrotechnik tělem i duší a svou práci považuje za koníčka. „Věda jde rychle dopředu. Musím často jezdit na školení a sám se vzdělávat. I když bych mohl řídit firmu jen od počítače, nedělá mi problém vzít šroubovák a jít pracovat. Má to svoje výhody. Můžu tak dělat kontroly přímo na akcích. Zaměstnanci mě jen těžko obelstí a dobře to vědí. Myslím, že to vede i ke zlepšení našich vzájemných vztahů,“ uvažuje majitel již tří firem, který mimo svou hlavní pracovní zálibu také rád cestuje a věnuje se společenskému tanci.