Na Kroměřížsku je prakticky jediným takovým překladatelem. Za sebou má lokalizace zahraničních softwarů, tlumočení návštěv velvyslanců na Zlínsku jakož i překlad webových stránek města Kroměříže.

Petr Bráník vystudoval anglickou a německou filologii. Ačkoliv byl po studiích na olomoucké univerzitě jmenován soudním tlumočníkem, procesů si dosud mnoho neužil. "Bylo jich pár a týkaly se smíšených manželství," vzpomněl Bráník. Mladý Kroměřížan si také vyzkoušel na několika školách kantořinu, než se rozhodl živit pouze tlumočením. "Zjistil jsem, že člověk je takto svobodnější a má pestřejší zaměstnání. Jako učitel jsem nemohl jazyk tak intenzivně studovat a zdokonalovat," vysvětlil Bráník, který své štěstí zkoušel i jako instruktor na dětském táboře v Americe. "Bydleli jsme v dřevěných chatkách a děti jsem učil lukostřelbu. Po jedenácti týdnech totální izolace od okolního světa jsem tábor rád opustil. Pak jsem vypomáhal v Chicagu u Charity, kde jsem rozdával potřebným jídlo," prozradil s úsměvem. Pak ovšem obdržel stipendium v Německu, kde další dva semestry postgraduálně studoval.

Petr se samozřejmě nevyhnul ani odborným a technickým překladům. "Docela jim ani nemusím rozumět, to pak překládám doslovně a zákazník to pak na rozdíl ode mne vždy pochopí. Je samozřejmě lepší, když textu rozumím. Z toho mám asi největší strach, že se nevžiji do situace a nepochopím ji," dodal Bráník.

Služby kroměřížského tlumočníka využívá například i místní policie. "Jsou to většinou případy, když nějaký cizinec srazí srnu. Je to vždycky po setmění a dělají to nejčastěji Holanďané," zasmál se tlumočník, který tvrdí, že člověk musí pracovat minimálně se dvěma jazyky a hodně cestovat, aby se uživil překládáním.

Dnešní trh je podle Petra Bráníka přesycený. "Dnes už zná téměř každý základy angličtiny a dopisy si dokáže napsat sám. Lidé za mnou chodí už jenom s těmi odbornějšími texty," řekl s tím, že zajímavější bývají zakázky k tlumočení. "To funguje hlavně ve spolupráci s velkými agenturami. Vybírají si mne na základě vzdálenosti, toho, že jsem nejlevnější a snad i že jsem dobrej," žertoval Petr.

Nejpříjemnější zkušenosti byly pro kroměřížského tlumočníka s filipínskou velvyslankyní a s Miroslavem Topolánkem. "Paní velvyslankyně mi dala dokonce dárek a u pana premiéra jsem ocenil, že mne respektoval. Při simultánním tlumočení mne sledoval a zpomalil, když jsem nestíhal. Ostatní něco takového moc nesledují," sdělil Petr. Bráník za léta překládání vypozoroval zajímavou spojitost s počasím. "Když vyjde sluníčko a venku se udělá hezky, všichni začnou volat a chtějí překlady. Zatímco v lednu či únoru není co dělat, v květnu zjistíš, že musíš překlady odmítat," dodal.