Rekreačně se na Bajdě začal tenis hrát v roce 1913, kdy byl založen tenisový klub.

Tehdy vznikl Arcibiskupský bruslařský klub, jehož členy byli úředníci Arcibiskupského zámku. Říká se, že jim pan arcibiskup Kohn daroval pozemky v okolí Mlýnské strouhy, na kterých stál také vyhořelý mlýn, aby na nich vybudovali veřejné sportoviště.

Začátky však byly na Dlouhém rybníku v Podzámecké zahradě, kde se také začalo bruslit a Ing. Jurkovič na pravém břehu navrhl postavit převlékárnu a oteplovárnu. Po dobudování sportovního areálu na Bajdě byla budova dostavěna jako „Solárium" a slouží tak dodnes. Toto sportovní sdružení se stalo protiváhou SK Haná, který se jako tenisová bašta v té době honosil výkvětem kroměřížské smetánky, jež si tento sport mohla „dovolit".

Tenis začínal společně s hokejem

Nově vybudovaný sportovní areál v rekreačním středisku Haná nabízel od roku 1905 až do roku 1952 tenisové dvorce i objekty společensky i architektonicky okázalé, kde hrála a scházela se kroměřížská maloměstská společnost. Členská základna tenisového odboru SK Haná Kroměříž byla pestrá, s kvalitním hráčským potenciálem, který si mohl dovolit hrát tenis i závodně. Prezidentem klubu a největším mecenášem byl vrchní ředitel a prokurista cukrovaru Kroměříž Vojtěch Kulp.

V idylickém zákoutí uprostřed města však začalo pod vedením technického budovatele klubu ředitele Sprindricha a profesora Vorla vznikat klubovní území, umožňující rozvinutí všech tehdejších sportovních odvětví.

„Rok 1913 je tedy rokem, kdy byla zahájena sportovní éra i na Bajdě, kam se průběžně přenesla společenská i závodní tenisová činnost v Kroměříži.

Později vznikl volejbalový a plavecký klub a dvě hřiště na tenis. Průkopníky i prvními mecenáši tenisu v Kroměříži byli kavárník pan Šlégl a majitel obchodu s klobouky pan Holubec. O tenis měl velký zájem i fabrikant Lorenz, který si ve své fabrice postavil soukromý kurt," vrací se k prvním zmínkám o tenise v Kroměříži člen současného výboru TC Bajda Kroměříž a kronikář klubu A. O. Novotný.

První známé utkání sehrála Tenisová společnost Přerov 15. 8. 1912 v Kroměříži s SK Haná Kroměříž a prohrála vysoko 0:7.

Po první světové válce dosáhl tenis v Kroměříži velkého rozmachu a sportovní úrovně.

Družstvo Hané bylo nejlepší na Moravě

Rok co rok byla na Hané pořádána národní i mezinárodní tenisová utkání. Na dvorcích SK Haná startovali hráči velmi zvučných jmen, z nichž zvláštní pozornost budili bratři Koželuhové. Tyto sportovní podniky byly vrcholnou událostí moravského tenisu a samotní hráči SK Haná se stali později dočasnými mistry Hanácké župy tenisové. Nemálo hráčů patřilo k předním na Moravě (Vodička, Roch, Kuchař a další).

„Družstvo Hané bylo tehdy nejlepší na Moravě. Tvořili ho skvělí hráči. Například Kuchař byl ve finále známé Pardubické juniorky a přišel do Kroměříže jako zaměstnanec cukrovaru. Sešla se tady tehdy opravdu skupina vynikajících tenistů. Od roku 1913 do konce druhé světové války procházel areál na Bajdě výstavbou, při které se také zvyšoval počet kurtů.

Před druhou světovou válkou vzal areál i s klubem pod svá křídla Sokol. Zrušil se atletický stadion a na jeho místě byly vybudovány v blízkosti koupaliště další čtyři dvorce. Po druhé světové válce se stal areál na Bajdě, tím nejlepším místem pro tenis v Kroměříži," zdůraznil Novotný.

V padesátých letech připadl areál do majetku a správy TJ Slávia Kroměříž. Tady končí doba mecenášů. Je nastartován socialistický program, který přechází v normalizaci a je zcela logické, že není „normální" podporovat sport buržoazie a kapitalistů. V té době již nebyl areál v nejlepší kondici.

Rozpadala se solárka i kabiny, bazén byl děravý, a tak se nenapouštěl. „Chyběla čistírna vod a o Bajdu, která patřila TJ Slavia, se zajímalo jen pár vyvolených a zodpovědných za odkaz generací předešlých. Jednota tehdy na Bajdu nechtěla nic moc investovat," řekl Novotný.

V roce 1978 si bývalý vynikající hráč, později kronikář, předseda oddílu, správce, trenér, pokladník a technolog v jedné osobě pan Roubalík posteskl: „Vedení oddílu, všichni jeho hráči, včetně těch, kteří se tomuto sportu věnují závodně i rekreačně, s netrpělivostí, avšak radostně očekávají výstavbu nových dvorců a kabinek a vůbec celkovou přestavbu areálu Bajda, který po své více než šedesátileté činnosti tuto přestavbu nutně potřebuje."

Od roku 1991 nese kroměřížský klub název TC Bajda

Do roku 1990 se na rozvoji kroměřížského tenisu podíleli Faňda Roubalík, Laďa Tomeček, Věra Gregorová-Tomečková, Pin Zapletal, Zdeněk Šiler, Zdeněk Lajkep, Ing. Dušan Netopil. Závodně hráli: Jaroslav Bořuta, Jiří Roch jr., Karel Ploc, Luboš Hyžík, Oldřich Kuchař jr., František Roubalík, Bohumír Sukup, Věra Strzingerová, Alena Kuchařová-Frgalová, Věra Gregorová-Tomečková, Pavel Přibyl, Josef Bílek, Viliam i Rostislav Nevřalovi, Eva Černá, Ivan Hruban, Karina Roubíčková, Zdena Táborská a mnoho dalších.

Od roku 1991 je ustanoveno občanské sdružení TC Bajda Kroměříž, které společně se samotnou členskou základnou a výkonným výborem získaný majetek spravuje a zvelebuje.

Členové VV jsou: M. Pilát, A. O. Novotný, D. Netopil, P. Sedláček, F. Roubalík, Dalibor Neřád, L. Ružičková, Ing. O. Dynka a J. Remeš.

Současný TC Bajda Kroměříž byl založen v roce 1991 a jeho areál se nachází opět na původním místě, v samém centru města Kroměříž, v sousedství Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady. Má k dispozici sedm antukových kurtů, jeden kurt s umělým povrchem, dětský kurt a také důležitou cvičnou stěnu.

Nově opravené „Solárium" je kulturní památkou a dominantou celého areálu. Samotný areál je návštěvníky hodnocen jako jeden z nejpěknějších na Moravě. V současnosti má OS TC Bajda přes 200 členů.

„Máme mládežnická družstva zapojená do všech soutěží, které tenisový svaz pořádá. Jsme však v jakémsi pomyslném bermudském trojúhelníku. Když se nám podaří vychovat dobrého tenistu, tak odchází do Prostějova, Přerova nebo Zlína. Takovým podmínkám, jako mají tam, se nemůžeme rovnat. Nás limituje nedostatek tréninkových možností přes zimu v hale. V Kroměříži prostě hala pro více sportů chybí," řekl A. O. Novotný.

Sportovní družstva klubu jsou přihlášená do soutěží JMTS dle příslušných kategorií. Dospělí – divize A, dorost – II. třída, starší žáci – II. třída, mladší žáci – III. třída, baby-tenis.

Kroměřížským klubem prošla řada tenistů, kteří se později prosadili i v nejvyšších soutěžích.

„Jako na prvního si vzpomínám na Dušana Netopila, který hrával I. ligu v Prostějově i Přerově. Dnes u nás působí jako šéftrenér mládeže. Dalšími byli třeba Gregor, Sedláček, David Hurta, Petr Lajkep senior i junior. Prosadili se i bratři Nerudové. V současné době to jsou Hrabalová, Haldinová, Pektorová, Dillenz, Kavan a bratři Neřádové, kteří hrají nejvyšší mládežnické soutěže," vyjmenoval kronikář TC Bajda Kroměříž.

V minulosti hrál kroměřížský klub dva roky II. ligu, což byla nejvyšší soutěž, do které se dostal po odkoupení licence od Napajedel.

Na amatérské turnaje jezdí tenisté z celého světa

„Bylo to finančně neuvěřitelně náročné. Navíc vyšší soutěž nepřilákala na tribuny veřejnost. Přitom tady nastupovali hráči, kteří startovali na turnajích ATP. To však není u nás v tenise nic výjimečného. Vždyť ani na kvalitních turnajích v Prostějově nebo Praze nejsou tribuny zaplněné," poznamenal Novotný.

TC Bajda už řadu let pořádá významné turnaje pro neregistrované hráče: Pohár starosty města Kroměříže, Memoriál Zdeňka Šilera, Johny Cup nebo Kmotr Cup.

„Do historického středu města, od kterého je náš areál na dohled, jezdí rádi amatéři z celé České republiky, ale třeba i z Německa nebo i Austrálie. Vedle tenisu mohou trávit čas i prohlídkou turisticky zajímavých míst. V minulosti se u nás hrával asi osm let i Pemi Cup, na kterém startovali třeba Kodeš ml., Pála ml., Dokoupil, Pospíšil a další, kteří byli smluvně vázaní s firmou Pemi a patřili k naší širší špičce," podotkl A. O. Novotný.

Sto let činnosti oslavil kroměřížský tenis v loňském roce.

„Organizaci oslav jsme se věnovali hodně. Připravili jsme společné posezení pro všechny, kteří se v minulosti v klubu pohybovali, a ocenili ty, kteří se na rozvoji tenisu v Kroměříži nejvíc podíleli. Pozvali jsme i zástupce tenisového svazu a klubů v Přerově, Prostějově, Zlíně, Uherském Hradišti a dalších. Nikdo z pozvaných však nepřijel. Chtěli jsme v rámci oslav pořádat u nás mistrovství ČR mladších nebo starších žáků, ale představitelé svazu dali nakonec přednost Mostu, což mě osobně mrzí," přiznal člen výboru a kronikář TC Bajda A. O. Novotný.

Tenis je ve městě fenoménem

V době velkých úspěchů českých tenistů a tenistek na nejvyšší úrovni nepocítil kroměřížský tenisový klub příliv financí ze svazu, a tak se o drtivou většinu financí musí starat sám.

„Málokdo ví, že údržba kurtů stojí spoustu peněz. My potřebujeme na sezonu na každý kurt tunu antuky. Musíme tak objednat osm tun za zhruba 20 tisíc korun. Navíc letos je to s antukou docela problematické. Naším jediným zaměstnancem je správce pan Remeš, který je neobyčejně tvořivý a pracovitý. Jeho angažování bylo výhrou pro celý klub," zdůraznil klubový kronikář.

V mnoha klubech se dnes hraje na kurtech s umělým povrchem a také v Kroměříži by jej v budoucnu chtěli.

„Umělý povrch je samozřejmě mnohem jednodušší na údržbu. Pokud nám to finanční situace dovolí, tak v budoucnu budeme chtít mít určitě o nějaký kurt s umělým povrchem víc," dodal A. O. Novotný, který je přesvědčen, že tenis se bude hrát v Kroměříži i dalších sto let.