„Peťu strašně dlouho znám a vím, že k tomu asi měla své dobré důvody. Na druhé straně já jsem člověk, který sportu vždycky obětoval maximum. S očkováním jsem nikdy problémy neměla. Když byla možnost, vždycky jsem šla, protože jsem se chtěla vyhnout dalším problémům a svobodně žít,“ říká Mika.

Sama by si ale vrcholnou akci takto ujít nenechala. Navíc ví, že očkování je nejsnažší cesta, jak se ze současné komplikované situace ohledně pandemie koronaviru dostat.

„V situace, ve které se momentálně nejen Česká republika nachází, je naprosto nevyhnutelné, aby se co nejvíce lidí naočkovalo. Pokud se tak nestane, budeme se v tom plácat dalších pět, šest let,“ je přesvědčená.

Nejen kvůli cestování a sportování se v minulosti nechávala očkovat i proti běžné chřipce. Stejné to bylo i v případě výskytu pandemie covid-19.

„Na očkování věřím. Vím, že zabírá. I když jsem třeba dříve onemocněla a měla rýmu, samotný průběh byl daleko mírnější,“ říká.

„Dřív lidé umírali po tom, co se třeba píchli hřebíkem do prstu. Díky vakcinaci už není tak rozšířený tetanus, spalničky a další nemoci. Medicína za poslední desítky rok udělala velký pokrok, proto nevidím důvod, aby ze sebe někdo dělal rebela,“ přidává.

Hokejista Uherského Hradiště Martin Červenka prošel Břeclaví i Žďárem nad Sázavou.
Hokejista Červenka: Týmu bych v některých fázích zápasu mohl pomáhat ještě víc

Rodačka z Uherského Hradiště, která v minulosti hrála za Zlín, Veselí nad Moravou nebo Olomouc, diskuze ohledně očkování sleduje, většinou je ale rychle utíná.

V rodině ani mezi kamarády žádné odpírače nemá, hádat se s nikým nemusí.

„Pohybuji se hlavně mezi sportovci, kteří byli v první skupině těch, co se nechali naočkovat,“ připomíná. „Přitom je to trochu paradoxní, protože právě tito jsou lidé patří mezi nejzdravější a nejodolnější. Udržují si svůj životní styl, dbají o sebe,“ připomíná s tím, že mnohem ohroženější skupinou jsou starší či nemocní lidé.

Přitom řada z nich se očkování brání. „A právě u nich by to mělo být povinné,“ má jasno.

Přesvědčovat ale nikoho nemíní. Zastává názor, že každý by měl nést za svůj život zodpovědnost sám.

Přitom ale vidí, že očkování spoustě lidem pomohlo. Zprávy a informace má i od kamarádů, kteří pracují ve zdravotnictví. „Od různých doktorů slyším, jak se musí rozhodovat, kterému pacientovi dají šanci na přežití a koho už přijmout nemohou,“ líčí.

„Kdyby se někteří lidé nechali naočkovat, nemuseli skončit v nemocnici. Takto musí být lékaři takřka dva roky v kuse v zápřahu, neustále v práci. Ani se nedivím, že jsou pak v šíleném psychickém stavu,“ pokračuje.

Obránce Uherského Brodu Radim Budil při zápase v Uherském Ostrohu.
Budil dal dva góly Ostrohu, porazil švagra Miku: Konečně mu to můžu vrátit

Přitom ve Francii, kde dlouhé roky hrála a žila, takové problémy nemají.

„Samozřejmě se tam taky najdou lidé, co to odmítají a šíří různé hoaxy, ale většina neváhala a pokud měla možnost, šla se naočkovat, kdežto v této naší malé republice si někteří lidé hrají na chytráky a pak zbytečně mají zdravotní problémy,“ uvedla.

Bývalá reprezentantka, která v minulosti absolvovala pět šampionátů, již s vrcholovým sportem skončila. S manželem, házenkářem Zubří, Ondřejem Mikou, totiž čekají potomka. „Možná se ještě někdy vrátím, ale hrát už budu pouze na amatérské úrovni pro radost,“ usmívá se.

Bez milované házené ale není. V Zubří, kde nyní žije, společně se švagrem Pavel Přikrylem a Tomášem Bechným trénuje mladší žáky. Dohromady se starají o osmatřicet svěřenců.

Aby dětí neměla málo, učí druháky na Základní škole Pod Skalkou v Rožnově pod Radhoštěm.

Maňáková: Bylo by to proti mému přesvědčení

Na prosincovém světovém šampionátu házenkářek mohou startovat pouze hráčky očkované proti koronaviru, proto bude v české reprezentaci chybět Petra Maňáková. „Hodně jsem o tom přemýšlela, ale bylo by to proti mému přesvědčení,“ vysvětlovala zkušená spojka.
Mezinárodní federace IHF teprve na začátku minulého týdne definitivně potvrdila, že na šampionátu budou moci být pouze osoby očkované proti covidu-19. Z českých hráček to nesplňuje jen Maňáková.
„Moc mě mrzí, že s holkama a týmem na šampionát nejedu. Rozhodně jsem je nechtěla nechat ve štychu,“ vysvětlovala v tiskové zprávě zlínská rodačka, která se však nechtěla podle svých slov protivit svému smýšlení.
„Vlastně ‚pouze‘ hraju házenou a nebo jsem s rodinou. Dá se říct, že na nic jiného ani nemám čas. Pravidelně se testuji a dodržuji maximum opatření. Bohužel to nestačí a nemohu reprezentovat svou zemi a sport. Házenou hraju roky, doufám, že covid neovlivní mé dosavadní sportovní působení a nezkrátí mi dlouholetou hráčskou kariéru,“ dodala dvaatřicetiletá hráčka Mostu.