Triatlonistka z Hané tak navázala na loňský povedený výsledek, kdy v Ironmanu v Otrokovicích obsadila v čase 10:27:56 bronzovou pozici.

Kdy jste začala přípravou na letošní triatlonovou sezonu?

Bylo to už loni v listopadu. Přes zimu jsem se věnovala objemovým tréninkům.

Jak a kde příprava probíhala?

Hlavně na Valašsku v okolí Vsetína, kde je hodně kopců. Na začátku dubna jsem absolvovala soustředění v Chorvatsku v Poreči.

Jakou náplň měly Vaše tréninky v posledním týdnu před Moraviamanem?

To už jsem hlavně odpočívala. Každý den jsem jenom lehce plavala v bazénu, nebo v otrokovickám Štěrkáči. Krátce jsem se také projela na kole. Běh jsem kvůli zdravotním problémům s nohou hodně omezovala. V pátek už jsem si dala jenom několik krátkých úseků od každé disciplíny. Připravila jsem si všechno potřebné na závod. Večer jsem šla brzy spát, abych byla na sobotu odpočinutá.

S jakým cílem jste šla do sobotního Moraviamana?

Letošní sezona nezačala podle mých představ. Hned na jejím začátku se mě dlouho drželo nachlazení. Před Czechmanem jsem měla zánět šlach v kotníku. To bohužel překazilo moje tréninkové plány. V porovnání s loňským rokem, kdy jsem v Moraviamanu vybojovala bronzovou příčku, byl můj letošní cíl skromnější. Závod jsem si chtěla hlavně užít a dokončit ho ve zdraví. Před startem jsem můj výsledek nedokázala odhadnout.

Jak se závod z Vašeho pohledu vyvíjel?

Výjimečně se mi i bez neoprenu velmi dobře plavalo a první disciplína mi rychle uběhla. Na kole jsem se hned na začátku posunula na bronzovou pozici a na ní jsem zůstala až zhruba do 155 kilometru. V závěru větné cyklistiky mi ale ubývaly síly. Navíc mě bolel žaludek. Nedokázala jsem do sebe nic dostat a poslední kilometry jsem dojížděla bez příjmu tekutin a energetické podpory. Na běh jsem proto vyběhla až z páté příčky. A protože Ironmanky přede mnou jsou mnohem lepší běžkyně, tak jsem se v maratonu snažila alespoň udržet stávající pozici. V prvním běžeckém okruhu jsem rozbíhala únavu po kole. Poté naštěstí přišlo ochlazení a déšť s bouřkou mě probral. Bohužel ve druhém okruhu mě ale zase začala trápit zraněná noha a tak jsem si musela dávat pozor, abych vydržela až do cíle. Díky povzbuzování přítele, kamarádů i ostatních soupeřů jsem to však zvládla.

Jak jste spokojená se svým letošním výsledkem?

Vzhledem k tomu, že jsem měla před Moraviamanem i během závodu zdravotní problémy, tak jsem s pátým místem v absolutním pořadí a čtvrtou příčkou v kategorii Elite spokojená.   

Jaký je Váš nejbližší závodní program?

Až 20. července se zúčastním domácího Hulmena, který je součástí krajského poháru Triseries.