Důvodem byl jubilejní padesátý zápas v reprezentačním dresu. K významnému milníku v kariéře si zlínská rodačka nadělila čtyři branky do sítě úřadujících vicemistryň světa.

„Za góly jsem ráda, bohužel týmu nijak nepomohly. Proto jsou pocity smíšené, určitě ale převažuje zklamání. Čekaly jsme, že to bude lepší,“ přiznává bývalá střední spojka Poruby a polského Štětína, kterou v hledišti Brest arény podporovali rodiče s bratrem.

Překvapil vás ceremoniál hodně?
Nečekala jsem to, ale velmi mě to potěšilo.

Vyjde vás to draho?
Naštěstí toto ne. (úsměv)

Jak jste si pro vás sváteční zápas užila?
Ani moc ne. Prohrály jsme totiž o hodně. V prvním poločase jsme si ještě vypracovávaly šance, ale strašně jsme bránily. Dostali jsme dvacet gólů, což bylo špatné. Ve druhé půli jsme se snažily ještě něco s výsledkem udělat, ale Norky do toho šlapaly a my jsme nebyly schopné ničeho. Nevypracovaly jsme si šance a Norky nás přejely.

Jaké si s těžkého utkání vezmete ponaučení?
Musíme hlavně zapracovat na lepším návratu do obrany. Vracely jsme se špatně, nestíhaly jsme. Taky musíme víc přitvrdit v obraně. Ani nevím, kolik jsme udělaly faulů, možná bych to spočítala na prstech jedné ruky.

Pomohlo vám hodně, že Rumunky v úvodním pondělním zápase přehrály Německo?
Zápas jsme sledovaly. Nevím ale, jestli to mělo na náš výkon nějaký vliv.

Proti Norsku jste hrály až v devět večer. Bude těžké usnout?
Jsem na to zvyklá, protože v Německu máme takto pozdě večer tréninky. Je ale pravda, že po zápase se pak vždycky špatně usíná. Čekám, že půjdeme spát hodně pozdě. Ještě po takovém výkonu.

Zatímco v úvodním zápase s Rumunskem jste nehrála ani minutu, proti Norsku jste strávila hodně času. Překvapilo vás to?
Trenér něco říkal už před zápasem, že bych měla hrát víc. Trochu jsem s tím počítala, ale nečekala jsme, že tam strávím tolik minut.

Jak si užíváte letošní šampionát?
Je to v pohodě. Není žádný problém, pokud nám něco chybí, tak si o to řekneme. Jenom škoda toho počasí, že pořád prší. Na procházky to moc není.

Cítíte podporu rodiny, kamarádů?
Na celou základní skupinu do Brestu přijeli za mou rodiče s bratrem. Píše mi také hodně známých. Lidé nás podporují.

Nyní máte před sebou závěrečný duel s Německem. Bude těžké se klíčovou bitvu připravit?
Myslím, že na porážku s Norskem musíme rychle zapomenout. Máme jeden den na to se připravit na Němky, které hrají úplně jiným stylem než Norky. Mohl by nám víc vyhovovat. Pak musíme doufat, že Norky porazí Rumunky.

Ještě jste se na Němky nepřipravovaly?
Když jsme se připravovaly na zápas s Norskem, tak jsme sledovaly také záznam zápasu Norska s Německem, takže jsme viděly i jeho hru. Až doteď jsme se soustředily jenom na Norky. Od rána už zase na Němky. (úsměv)

V čem je největší síla Německa?
Má výborné střelkyně z dálky, výborné pivotky, se kterými střední spojka výborně spolupracuje.

Oproti loňsku Německo sestavu hodně omladilo. Je to pro vás výhoda?
Já jsem se dívala, kdo je nominovaný. Většinu holek znám, ale tím, že jsem tam první sezonu, tak jsem s holkami hrála pouze jenom jednou.

Takže zkušenosti, které jste získaly na předcházejících šampionátech, mohou velkou roli?
Doufejme, že jo. Na Němky bude tlak. My máme větší zkušenosti než soupeř. Německo má mladý tým. Navíc hodně z nás působí v bundeslize, některé holky více let, takže můžeme si říct, v čem jsou jejich silné a slabé stránky.

Vyzdvihla byste z kádru někoho?
Xenie Smitsová to tam výborně rozehrává, umí spolupracovat s pivotem, střílet z dálky i dělat kličky. Pak Emily Bölková a Alicia Stolleová jsou střelkyně z dálky. Proti Rumunkám jim to tam padalo. Střed mají velmi silný.