Pro druhou příčku si doběhl se čtyřicetisekundovou ztrátou Viktor Šinágl z Olympu Praha. Další nositel barev kroměřížského atletického klubu Tomáš Navrátil skončil v čase 1:12:50 jednadvacátý.

Do závodu se prezentovalo 85 půlmaratonců. V cíli jich bylo klasifikováno 75.

Fejfar se na mistrovský půlmaraton poctivě připravoval.

,,V zimě se mi s přítelkyní Julii Šimáčkovou podařilo dvakrát vyjet na náročné soustředění do Livigna. V italských Alpách jsem položil základ pro dobrý výsledek v okolí Pardubic. Hodně jsem toho také odběhal v terénu doma ve Vrchlabí a spoustu času jsem strávil s trenérkou Jaroslavou Grohovou na vrchlabském atletickém stadionu, který naštěstí zůstal celé jaro bez omezení otevřený,“ prozradil Ondřej Fejfar.

Dlouholetý reprezentant AK Kroměříž v týdnu před závodem ještě odběhal dva intenzivnější tréninky na atletickém stadionu. Potom ve Vrchlabí napadl sníh.

,,Do závodu jsem šel naprosto s čistou hlavou. Věděl jsem, že můžu překvapit. Poslední dva roky jsem se zřejmě z přetrénování potýkal se ztrátou výkonnosti. Letos v zimě jsem ale cítil, že se zase zlepšuji. Víc jsem se zaměřil na rychlost a to se ukázalo jako dobrá volba,“ věřil v dobrý výsledek Fejfar.

Tomu trať v Ostřešanech vyhovovala.

,,Byla rozdělená do dvou okruhů. Nebyla na ní žádná obrátka o 180 stupňů. To je vždycky pozitivní. Jenom polovinu každého okruhu foukal nepříjemný silný vítr. Tak to ale na rovinách bývá často,“ dokázal se přizpůsobit podmínkám běžec z Vrchlabí v barvách Kroměříže.

Pro Fejfara bylo důležité, že se od začátku pohyboval na čelních pozicích.

,,Do 10. kilometru jsem běžel ve skupině s Vladimírem Marčíkem z AK Škoda Plzeň, Janem Kohutem z Blanska a Jakubem Zemaníkem s SSK Vítkovice. S nimi jsem bojoval o třetí až šesté místo. Protože jsme běželi ostrým tempem, tak jsem se obával, jestli tempo vydržím. V průběhu 10. kilometru se však skupina začala trhat a já jsem zjistil, že mám z této skupiny nejvíc sil. Na souboj o bronzovou příčku už jsme zůstali pouze s Vladimírem Marčíkem. Ale protože jsem v loňském roce vůbec nezávodil na silnici ani na dráze, tak jsem nevěděl, co od vytrvalce Škody Plzeň můžu čekat. Ovšem risknul jsem to a v nejtěžším úseku na trati v průběhu 14. kilometru jsem se v protivětru pokusil od Marčíka odpoutat. To se mi také na druhý pokus podařilo,“ popsal Ondřej Fejfar vývoj a rozhodující momenty.

Ze zisku bronzové pozice byl nadšený.

,,Takový výsledek jsem nečekal. Na Pardubicku jsem zaběhl třetí nejrychlejší půlmaratonský čas v kariéře. Původně jsem měl v plánu běžet o minutu pomaleji. A dobrou náladu mi ještě vylepšila přítelkyně, která se rozhodla běžet mistrovský půlmaraton před týdnem a nakonec si v něm o 9 minut zlepšila osobní rekord. Předvedla super výkon,“ užíval si pobyt na východě Čech Fejfar.

O nejbližším programu ale zatím nemá jasno.

,,Pokud to půjde, tak si zkusím zazávodit v zahraničí,“ plánuje specialista na běhy do vrchu a horské běhy.

,,Mým vrcholem letošní sezony však bude až v listopadu start na mistrovství světa v běhu do vrchu v Thajsku. Také se těším na Světové pohár v běhu do vrchu v Jánských Lázních. Na vrchol Černé hory, přes kterou se tento závod dvakrát poběží, se dívám z okna svého pokoje,“ má jednatřicetiletý Ondřej Fejfar v roce 2021 o motivaci postaráno.

Tomáš Navrátil má pořád omezené možnosti tréninků. S výsledným časem byl ale spokojený.

,,Pořád mám nedoléčené chodidlo. Ovšem nechtěl jsem si nechat ujít příležitost v období omezení zazávodit si v mistrovském půlmaratonu na Pardubicku. Od svého výkonu jsem toho moc nečekal. Úvodních 10 kilometrů jsem však běžel ve slušném tempu bez problémů. Od 11. kilometru mi ale v protivětru docházely síly,“ přiznal v cíli dvaatřicetiletý vytrvalec z Hané Navrátil.