„Nic jiného si ani nepřipouštíme! Přestože nám úvodní zápas v Zubří herně ani výsledkově nevyšel, věřily jsme, že si vytvoříme náskok, nyní již není na co čekat. Jedeme vyhrát,“ burcuje sebe i kabinu odchovankyně zlínské házené a aktuálně hráčka německého Göppingenu Šárka Marčíková.

Na remíze 27:27 se přitom podílela dvěma góly. Dostane nyní více prostoru? „Čas na palubovce neřeším, záleží na trenérech. Samozřejmě, že bych chtěla hrát co nejdéle, ale přední je týmový úspěch. Reprezentaci beru pořád jako čest a těším se na každou nominaci a prostor na hřišti,“ dodala 29letá střední spojka.

Nečekala jste více než remízu? 
Příprava od nás všech byla zodpovědná, ale duel nám vůbec nevyšel. A to jak v útoku, tak hlavně v obraně. Naším cílem je stále postup na mistrovství světa, přičemž si uvědomujeme, že pro to musíme v odvetě podat daleko lepší výkon. Soupeř je totiž nebezpečný a ve Švýcarsku nás nečekaná nic snadného.

Čím vás tedy Švýcarky překvapily?
Upřímně, Švýcarky hrály přesně to, co jsme viděly při videosestřizích z jejich předkvalifikace měsíc zpátky. Ničím nás nepřekvapily, jen my jsme nebyly hlavně v obranné fázi dostatečně důsledné! Vedle zlepšené defenzivy musíme také odstranit nevynucené chyby, které nás srážely. Věřím, že v úterý večer přijde zlepšení, vyhrajeme a postoupíme!

Můžete soupeře něčím ještě překvapit?
Času mezi zápasy není moc, určitě nestihneme nějak zásadně změnit styl a systém hry. Každopádně jsme si zápas v Zubří dopodrobna rozebraly, ukázaly chyby a cestu, jak vše zlepšit. Více z taktických důvodů nemohu prozradit. (úsměv)

Jaká je nyní výchozí pozice českého týmu? Jste pořád favority?

Myslím, že ano. Přece jen máme více zkušeností z mezinárodní scény než soupeřky, a ty by měly právě v takto vyrovnaných a vypjatých duelech rozhodovat. Jsem optimistkou, věřím, že je právě v tomto důležitém zápase zúročíme.

Jak se vám hrálo bez diváků? V Zubří přitom normálně patří k těm nejlepším v tuzemsku…
Ano, na Valašsku jsou skvělí, tamní atmosféra je pověstná a třeba by nám v sobotu pomohli se probudit a dostat do tempa. Popravdě v této sezoně jsem si na tuto chladnou atmosféru nějak zvykla, i v naší německé soutěži fandové chybí. Snad se brzy zase bude hrát před plnými tribunami, to bych si opravdu přála!