„Věděli jsme, že s výhrou na Barumce máme i titul, za který jsme šťastní, byl to cíl pro nás tým a škodovku,“ zářil v cíli štěstím 37letý tovární pilot, jehož nyní čeká hodně náročný program a především rychlý přesun do Prahy.
„Nejnáročnější to bude na D1 (smích). V pondělí už ve dvě odpoledne budeme testovat na vinicích. Unavený ale nejsem, na neděli jsem se dobře vyspal tak snad to bude i nadále fajn,“ je optimistou vždy dobře naladěný Kopecký.
Odjíždíte ale hodně spokojený…
Soutěž dopadla dobře. Ale do smíchu mi teď úplně není, protože jsem se dozvěděl, že na poslední erzetě měl Martin Vlček těžkou nehodu na Trojáku a jely na místo dvě sanitky. Snad jsou oba v pořádku. To je důležitější, než naše výhra.
Jak náročná byla letos Barumka?
Byla, hlavně včera, kdy to docela na trati po pátečních bouřkách klouzalo a v neposlední řadě Rusové nastolili hodně solidní tempo, místy za hranou. Naše přetahovaná o první místo byla pěkné zpestření, ale oba udělali chybu, prorazili pneumatiku a rázem jsme získali minutový náskok a klid.
Jak náročné ve světle tohoto vývoje bylo se soustředit na nedělní etapu?
Především neudělat chybu a jet tak, aby nás to bavilo a nevypadli jsme z tempa. Trošku jsme museli v neděli krotit závodní emoce a jet rychle bez rizika. Příští víkend nás čeká závod MS v Německu.
Byla letošní Barumka pohodovější?
My ani auto jsme neměli žádný problém, v průběhu jsme docela změnili nastavení. Jsme rád, že se Barumka jela před Deutschlandem a mohli jsme si natestovat nějaké věci.
Vyhrál jste na Zlínsku popáté za sebou. Není to už nuda?
Je to hezké a fajn, že se držíme na špici, stále nás to baví. Možná pro nějaké závodníky jsme otravní a některým to vadí. Podle mě by to měli vnímat naopak, měli bychom být pro ně výzvou, jako třeba při mých začátcích.
Nyní jste Barumku absolvoval před těžším světovým šampionátem v Německu. Bylo to snazší?
Ani ne, protože ve Zlíně se už ve čtvrtek v noci trénuje městská zkouška a pak složitěji usíná. A o den později je to to samé se závoďákem. Tyto dvě noci jsou zde velmi krátké a náročné.
Nedělním prvenstvím jste získal možnost odvézt si i druhý putovní pohár Barumky. Jak jste se se spolujezdcem rozhodli?
Pavlovi jsme jej nabídl, ale nechce ho. Necháme jej tady ostatním. Už jsme si říkali, že se pokusíme jet Barumku, až mi bude padesát, a pokud uspějeme, tak si jej odvezu. A nebo se o to za 18 let pokusí můj junior. To je ještě hodně daleko. (smích)
Za rok se zde jede jubilejní 50. ročník. Už tušíte, jestli přijedete obhajovat sérii prvenství?
Jestli bude slavnostnější, tak to si určitě nenecháme ujít a přijedeme.
Titul jste získal až v posledním závodě sezony. Bylo to nyní náročnější?
Na Šumavě jsme kvůli hřebíku v pneumatice ztratili první místo, zrušili nám závod v Příbrami. Sezona byla krátká.