Hostující kouč Jiří Vojík po zápase prohlásil, že utkání rozhodl hlavní sudí Grabovský tím, že při závěrečné výměně odpískal chybně tažený míč.

Rozhodčí udělal v každém setu jednu dvě chyby, a vždy ve prospěch hostů.

Po jedné z nich jste na začátku čtvrtého setu vstoupil do hřiště a dostal žlutou kartu.

Musím se přiznat, že z mé strany šlo o divadlo. Žlutou jsem dostal cíleně. Říkal jsem, že buď mi hráči usnou, nebo to vzdají. Tak jsem se rozhodl, že je tímto vzbudím. Karta za stavu 5:5 nebo 5:6 není rozhodující. Adrenalin evidentně přišel a pak jsme začali hrát lépe.

Vydřené vítězství bývá často cennější než hladké třísetové. Souhlasíte?

Tahle teorie je možná správná, ale mužstvo musí vyhrávat i 3:0. Dnes jsme Příbram měli porazit alespoň 3:1. Uznám, že jedno zaváhání může přijít, ale dvě ne. Zkrat v koncovce třetího setu byl trestuhodný a nemůže se stávat.

Jak velký balvan vám spadl ze srdce?

Ani v koncovce tie-breaku jsem moc nevěřil. Měli jsme ji krásně rozehranou. Do třinácti jsme neudělali chybu na ztrátu. Pak jsme ji ale za stavu 13:11 vyrobili a už jsme se vezli. Pak už to bylo o štěstí.

O důležitosti výhry po sedmi porážkách v řadě asi nemá cenu diskutovat.

Tímto vítězstvím jsme zůstali ve hře, jinak bychom byli už odepsaní. Teď si soupeři musí říct: „A pozor! Oni vyhráli s druhým týmem ligy, není tak jisté, že Zlín sestoupí.“ Mančafty jako Brno a Ústí možná znervózní a už nebudou hrát v takové pohodě.

Proč se ale stále dokola v každém zápase opakují výpadky?

Vesměs chybují mladí kluci. Musí mít za sebou desítky takových koncovek jako dnes, aby je byli schopni zvládnout s plným sebevědomím.

Nyní následuje reprezentační pauza, další střetnutí vás čeká až 2. prosince v Ústí.Jak pauzu využijete?

Je důležité, že máme prostor pro práci, můžu tým opět o něco více poznat. Po dnešku mám radost i z toho, že jsme se s Romanem Mackem pustili do analýzy hry Příbrami a kluci byli dobře připravení. Proto jsme první set tak hladce vyhráli. Soupeře jsme ubránili, kluci věděli, co hrát a také to důsledně plnili. Postupem času se to sice vytrácelo, ale mužstvo už začíná umět taktiku, což není tak jednoduché.

Při zápase byli hodně slyšet i diváci. Podobně povzbuzovali podle některých pamětníků naposledy v mistrovské sezoně 1998/99.

Potěšilo mě, že diváci fandili. To je nad zlato. Když nám lidi pomůžou, tak se jim odvděčíme. Stačí se dostat do play off a můžeme hrát o titul, protože vyrovnanost extraligy je neskutečná. Já bych zlínský mančaft ještě neodepisoval.