Člen Atletické akademie Zlínského kraje skončil na letošním posledním národním šampionátu čtvrtý, v drsných valašských podmínkách zvládl šestikilometrovou trať za 21:51 minuty, na třetího Ondřeje Studničku ze Šumperka ztratil čtyřiadvacet sekund.

„Paradoxně při tréninku jsem zaběhl trať o minutu a půl rychleji s polovičním úsilím, jelikož byla v perfektních podmínkách. Teď byly podmínky absolutně šílené, jelikož juniorská kategorie byla na programu až jako poslední,“ povzdechl si mladý vytrvalec.

„Z trati, která byla v průběhu dne ještě plná trávy a sněhu se stala de facto bažina. Ovšem tenhle fakt mi nakonec spíše pomohl, jelikož trať byla více silová a technická, což mi sedlo víc, než většině soupeřům,“ je přesvědčený.

I když na medaili nakonec nedosáhl, s umístěním i se svým výkonem byl spokojený, protože osmistovka, které se věnuje nejvíc, je něco úplně jiného než šestikilometrový běh. „S klidným svědomím můžu říct, že jsem tam nechal maximum,“ ví dobře.

Od startu závodu se snažil držet čela startovního pole, ale na konci prvního kola už ztratil kontakt s těmi nejbližšími.

„Pak jsem postupně bojoval se závodníky, co běželi okolo čtvrtého a šestého místa, útoky Boketty, Vindušky, Hřebačky i Růži jsem úspěšně odrazil a doběhl do cíle na čtvrtém místě s docela pohodlnou rezervou na pátou příčku,“ líčí.

Štvát ho může pouze fakt, že ani slušný výkon mu nezajistil nominaci na mistrovství Evropy, které se koná v irském Dublinu. „Juniorský ani žádný jiný tým letos poskládán nebyl,“ štve Eliáše.

Přitom ve Valašském Meziříčí se představili celorepubliková špička, elitní závodníci.

„Konkurence byla neskutečná,“ říká. „Obecně na mistrovství České republiky v krosu bývá obrovská konkurence, jelikož se tam sejdou všichni nejlepší běžci v republice od osmistovky nahoru,“ přidává.

Osobně bere přespolní běh jako dobrou přípravu, lepší trénink. „O to víc mě příjemně překvapilo mé umístění,“ uvedl.

Do konce kalendářního roku už závodit nejspíš nebude. „A jestli ano, tak o tom zatím ví jen můj trenér,“ usmívá.

Pod vedením kouče Jakuba Hřiba se v Holešově pečlivě připravuje na další sezonu.

Byť se talentovaný atlet nyní cítí velmi dobře, na závody v hale se nijak zvlášť nechystá. I proto nemá strach, že by se akce pod střechou třeba kvůli šíření nákazy koronaviru měly odložit či zrušit. „Jelikož halu půjdu jen okrajově, tak se mě to nějak moc netýká,“ říká.

Příští rok se zaměří především na splnění výkonnostního limitu pro mistrovství světa juniorů v kolumbijském Cali, kde chce startovat na své hlavní trati 800 metrů. Pro účast na vrcholné mládežnické akci udělá vše. „Je to moje jasná priorita,“ dodává na závěr.