Batagajka na Sibiři, které se přezdívá brána do podsvětí, je podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Geomorphology každoročně objemnější. Ačkoliv vědci již delší dobu pozorují rozšiřování přírodního úkazu kvůli tání permafrostu, nyní poprvé vyčíslili objem roztátého ledu a sedimentů nacházejících se uvnitř.
„Od devadesátých let minulého století je objem zhruba milion metrů krychlových,“ uvedl vedoucí výzkumu Alexander Kizjakov z Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Dodal, že výsledky vědci získali na základě kontroly satelitních snímků, terénního měření a údajů z laboratorního testování vzorků.
Batagajský kráter je stále rozměrnější:
Odborníci podle serveru Live Science dále uvedli, že v arktickém a subarktickém zamrzlém terénu pozorují zvyšující se rychlost tání. Podle nových měření čelní stěna sníženiny, která vznikla propadáním povrchu je obecně nazývána kráterem, ustupuje rychlostí dvanáct metrů za rok. Šířka byla 990 metrů, což oproti předchozím výsledkům bylo o 190 metrů víc.
Záhadná obří díra se objevila i v Chile:
Hloubka by však stále měla dosahovat sta metrů. Odborníci se totiž domnívají, že věčně zmrzlá půda, která zůstala uvnitř Batagajského kráteru, má tloušťku několik metrů. Tím by měla být možnost dalšího prohlubování prakticky vyčerpaná.
Ničitel okolí
Tání permafrostu a následné rozšiřování Batagajky je podle vědců velký problém. Před třemi lety tání dosáhlo takových rozměrů, že začalo ohrožovat obyvatele přilehlých vesnic a městeček.
Geomorfolog Alexandr Fedorov z geologického a klimatologického institutu v Jakutsku tehdy pro časopis Science popsal zkázu. „Rozměklá půda se začala bortit, silnice propadly a stovky domů měly narušenou statiku. Oblasti se změnily v neprůchodné bažiny, což donutilo k migraci i jakutské pastevce, kteří zde žili stovky let,“ napsal.
Snímek Batagajského kráteru z roku 2020:
Půda v okolí města Batagaj se však propadá již od přelomu 50. a 60. let minulého století důsledkem intenzivního kácení stromů v oblasti. Podle odborníků tak tímto průmysl znásobil negativní dopady tání věčně zmrzlého ledu.
„Škody spojené s táním permafrostu přijdou ruskou státní pokladnu každý rok v přepočtu na víc než dvě miliardy amerických dolarů, a budou se dále zvyšovat,“ sdělil v rozhovoru pro list Večerní Moskva geolog Vladimir Syvorotkin. Ten také upozornil na možné probuzení takzvaných zombie virů.
Uctívaný i strašlivý
Zatímco lidé žijící v okolí Batagajky mají strach o svou budoucnost, pro různá vědecká odvětví jsou útroby takzvaného kráteru naopak nesmírně zajímavým zdrojem informací o životě na Zemi. Vědci uvnitř objevili například kostry mamutů, bizonů, nebo medvědů i dalších pravěkých tvorů. Klimatologové naopak mohou získat údaje o klimatu panujícím před dobou ledovou.
Kilometrové trhliny v USA mohou způsobit katastrofu:
Například kočovní pastevci sobů místo uctívají, přestože jim zároveň nahání hrůzu. Věří, že tam přebývají duše předků. Každoročně v době letního a zimního slunovratu sestupují ve slavnostních krojích a s hudebními nástroji do brány do podsvětí aby se modlili a udobřili se s nevyzpytatelným živlem. Podle prastaré jakutské legendy se totiž kráter může jednou natolik zatřást, že pohltí vše.
Záhadné podzemní události
V útrobách Země se dějí různé události, které vědce udivují. U pobřeží Kanady nedávno zjistili, že puká dno Tichého oceánu. Kanadští experti se také obávají zombie požárů ukrývajících se pod zemí. Britští výzkumníci pak prozkoumali nitro ledovce.
Nevídaný pohyb tektonických desek odborníci zaznamenali v Evropě i Asii. A zemětřesení v Japonsku posunulo pobřeží o více než dvě stě metrů.
