Šest mrtvých, přibližně dvě stě zraněných, 26 kilometrů dlouhý pás zpustošené země, nesčetné lidské tragédie. Takové následky mělo tornádo, které před dvěma lety udeřilo na jihu Moravy. Ani po 25 měsících od jeho řádění nejsou opravy v postižených obcích u konce. Lidé, které připravilo o majetek a kterým způsobilo chvíle nepopsatelné hrůzy, na něj nikdy nezapomenou.

Přestože to nebylo poprvé, co tornádo řádilo na území České republiky, velmi brzy se o něm začalo mluvit jako o vůbec nejsilnějším. „Na základě leteckého i pozemního průzkumu a následné konzultace mezi odborníky nad získanými materiály o způsobeném poškození byla tornádu přiřazena kategorie F4,“ konstatoval po výzkumu tým odborníků pod vedením Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Víte, že? Jaké je nejnebezpečnější zvíře na světě? Zjistěte více o Deníku

A rozhodně nešlo o poslední ničivé tornádo, které ještě obyvatelé země zažijí. I letos už ČHMÚ několikrát upozorňoval na výskyt supercel, které s sebou tornáda mohou přinést a lidé v různých skupinách na sociálních sítích i v uplynulých měsících sdíleli videa tromb. Logicky se tak na rty dere dotaz: Jak dlouho dopředu lze tornádo předpovědět? 

Odpověď moc uspokojující není. „Tornádo nelze předpovědět. Neexistuje nic, co by se dalo dopředu spočítat a následně říci, že tento výsledek znamená vznik tornáda. Jediné, co mohou meteorologové dělat, je informovat o podmínkách, které jsou pro existenci tornáda vhodné. Ty modelovat lze, ale samy o sobě neznamenají existenci tornáda,“ vysvětlil pro seriál Deníku 100 otázek a odpovědí meteorolog Petr Münster z ČHMÚ, který se jevem zabývá. 

100 otázek a odpovědí100 otázek a odpovědíZdroj: DeníkTaké vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu se ale snaží předpovědi co nejvíce zpřesňovat a zkvalitňovat. V reakci na tornádo z roku 2021 vznikla odborná Konvektivní skupina. „Od 1. května 2022 funguje v operativním režimu a zkvalitňuje tak služby v oblasti předpovědi konvektivních jevů, tedy bouřek a jejich extrémních projevů,“ konstatovala mluvčí ČHMÚ Monika Hrubalová. 

Ani americké systémy nejsou dokonalé

Co tedy sledovat, když chce člověk vědět alespoň to, zda je nějaké riziko vzniku pustošivého víru? „Tornádo neexistuje bez silné konvektivní bouře - proto si lze pomoci alespoň tím, že pokud by se vytvořilo, bylo by to na místě silné bouře, které především se ČHMÚ snaží lépe popsat,“ dodal Münster. Zároveň ale uklidnil, že drtivá většina silných bouří tornádo nevytvoří.

Tornádo dokonce předpovědím „odolává“ tak silně, že ho prakticky nejde dokonale předpovědět ani těsně předtím, než se dotkne země a začne řádit. „Pokud se přesuneme od modelových předpovědí do aktuálního stavu, tedy k sledování operativních dat, i toto je hodně složité. Pomoci mohou snad jen mobilní radary, které sledují velmi blízkou bouři a proměřují ve velkém rozlišení její vnitřní strukturu - to se děje náhodně v USA,“ zmínil meteorolog.

Obec Hrušky jen několik dní poté, co se obcí v červnu 2021 prohnalo tornádo. Modré plachty zakrývaly domy, které přišly o střechu
Tornádům svědčí rovinatá krajina, ale objeví se i v kopcích, říká meteorolog

Právě americké systémy, které v oblastech typických výskytem tornád v USA, rozesílají místním zprávy s varováním, že se blíží vír, mnoho lidí zmiňovalo jako ideální příklad prevence i po děsivé zkušenosti z roku 2021. Ve skutečnosti ale ani ty nejsou dokonalé a tornádo předpovědět nedokážou.

„Ostatní operativní data z radarů i v USA sledují ‚pouze‘ silnou rotaci supercel - a na jejich základě varují, že hrozí riziko vzniku. Statistiky mezi lety 2016 až 2020 při snaze předpovědět tornádo s předstihem průměrně 8 minut z existující bouře ukazovaly průměrně 70 procent falešných alarmů. To, co radary v USA mohou vidět, jsou poletující trosky vysoko v atmosféře - ale to už není předpověď, to je varování před existujícím tornádem,“ vysvětlil pro Deník Münster.