Kliknutím zvětšíteJak sama říká, její rehabilitace sice psům zdravotní problémy nevyléčí, dokáže jim ale pomoct od bolesti a zkvalitnit návrat do běžného života po operacích.
K manuálním terapiím se Kristýna Bránková dostala především díky své práci veterinární sestry.
„Dostávala jsem se k ortopedickým operacím a zjistila, že lidé často neví, co mají se psy po operacích dělat, aby je dostali zpátky do kondice,“ vypráví Kristýna.
U lidí jsou v obdobných situacích naprosto běžné rehabilitace či masáže, u psů to však nebylo obvyklé, proto hledala, co se dá v podobných případech dělat.
Začala se proto zajímat o manuální terapii a Dornovu metodu, ke které nejsou zapotřebí žádné pomůcky, ale pouze vlastní ruce.
„Celé to spočívá v navozování fyziologického (přirozeného) pohybu zvířete. Za pomoci tahu a tlaku vlastních rukou se snažím psovi hýbat s končetinami tak, abych co nejvěrněji napodobila jeho přirozený pohyb,“ popisuje.
Zpočátku Kristýna za svými pacienty dojížděla, když ji však začalo práce přibývat, zařídila si vlastní ordinaci na okraji Holešova.
„Během terapie musí být pes v klidu, proto to nejde dělat třeba v klasické veterinární ordinaci, kde pes cítí dezinfekci a jiná zvířata. Tady si lehne na podložky, majitel ho hladí po hlavě a uklidňuje, zatímco já pracuji se zbytkem těla. Majitel je tak celou dobu přítomen a vidí, co se psem dělám,“ vysvětluje.
Problém může nastat, když pes nechce spolupracovat.
„Pak toho necháme a zkusíme to třeba za pár dní. Můžu ho taky zkusit přesvědčit přes pamlsky, ale to není úplně žádoucí, mohly by se tím totiž narušit fyziologické mechanismy v těle,“ říká Kristýna. Obecně se ale dá říct, že není pes, se kterým by si nakonec neporadila.
„Většinou pochopí, že jim nechci ublížit, ale naopak pomoct,“ vysvětluje.
Pacienti se dělí především do dvou skupin.
„Většinou jsou to psi po různých ortopedických operacích, a pak sportovně vytížení psi, u kterých jde spíše o prevenci,“ přibližuje Kristýna.
Nové pacienty tak Kristýna získává především díky své výcvikářské činnosti v holešovském kynologickém klubu a také práci sestry ve veterinární klinice.
„Kolegové mě podporují a jsou rádi, že jako klinika poskytujeme kompletní péči, já zase naopak získávám nové pacienty. Je to takhle provázané,“ popisuje Kristýna.
Hlavní výhodou manuálních terapií po operacích je rychlejší rekonvalescence, a tudíž dřívější návrat k běžnému životu.
„Rehabilitace probíhají zpravidla jednou týdně. Ve většině případů tak začneme se psem cvičit asi týden po operaci a za další tři týdny se pes vrací do téměř normální pohybové kondice. Mimo to je ale potřeba stejně jako u lidí, cvičit se psem i doma. Takže naučím majitele různé protahovací cviky, které se psy zvládnou i oni. Vždycky je to ale individuální, nesnažím se z lidí tahat peníze a nutit je, aby ke mně chodili, když to není opravdu nezbytné,“ upozorňuje Kristýna.
O tom, že by se začala věnovat manuálním terapiím i u jiných druhů zvířat, ale neuvažuje.
„Tyhle terapie se dělají i u koček nebo koní, kde je to velmi oblíbené. Já jsem ale zastáncem toho, že se věnuji buď psům, nebo koním. Sice to není moc odlišné, ale člověk by se měl věnovat jedné věci pořádně, a ne sedět zadkem na deseti židlích,“ vysvětluje.
Plánů do budoucna má i tak docela dost.
„Chtěla bych rozšířit portfolio služeb, které nabízím a věnovat se i fyzioterapii, která je spíš založena na různých pomůckách, které při cvičení využíváte. Rozhodně ale nepolevím ani v práci na klinice, nebo na cvičáku,“ uzavírá odhodlaně Kristýna.
Autor: Dominik Pohludka
14
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
