Úvodnice jsou bohatě vyšívané plachty půl třetího metru dlouhé a až dva metry široké, uprostřed bohatým širokým vyšíváním zdobené a žena jí byla oděná poprvé ve svůj svatební den a sloužila ke trojímu uvedení: uvedení do stavu manželského, uvedení dítěte a uvedení v nejhlubším slova smyslu na věčnost. Ve všech případech měla úvodnice vztah k posvátnému.

Složenou plachtu nosila žena opůlenou okolo těla, spuštěné konce si přidržovala rukama před tělem. „Úvodnice se zachovaly díky sběratelské činnosti.Všechno jsou to unikáty, protože se nedědily a s ženou se zpravidla pochovaly do hrobu. Jsou to tedy kousky, které někdo někde nechal nebo třeba věnoval do kostela," vysvětlila programová pracovnice muzea Václava Navrátilová. K vidění jsou převážně kusy z Hané. Jsou tady ale také ještě starší, kterým se říkalo koutnice. Jedna pochází dokonce až z let 1780 až 1800. Přesto, že se nově už podobné věci nevyšívají, žije alespoň dál podle pracovnice muzea vzor v modernějším pojetí.

„Máme tady ukázku perníkářky z nedalekého Břestu, která používá staré hanácké vzory a přenáší je právě na perníky. Je tedy k vidění úvodnice, která má stejnou výšivku jako vzor na jejím perníku," prozradila Václava Navrátilová.

Výstavu si budou moci zájemci prohlédnout až do konce září tohoto roku.