Je to zřejmě první varianta jednoho z raných zralých děl Maxe Švabinského Splynutí duší," upřesnil ředitel muzea Jiří Stránský. Vystavovaný obraz je větších rozměrů, než výsledná kompozice, která je v Národní galerii v Praze. Obraz má velmi zajímavou historii.

„Max Švabinský ho daroval svému dobrodinci a poručníkovi Dr. Josefu Pištěckému, tehdejšímu starostovi města Kroměříže z vděčnosti za péči věnovanou malířově matce při dlouhodobém léčení duševní choroby v kroměřížském léčebném ústavu," popisuje Stránský. V dopise Švabinského synovi starosty dále uvádí, že v osobě mladého muže nezobrazuje svoji fyzickou, nýbrž duševní podobu.

„Byla to doba symbolismu, obdivu k dílu anglických preraffaelitů a bolestných úvah o smyslu života," vysvětluje ředitel. Obraz je datován rokem 1896.