Jejich komediální ztvárnění pohádky O veliké řepě, kterou zasadily do sousedského prostředí, prozářila úsměvem nejednu tvář. Zlatý hřeb odpoledne však předvedly místní ženy. Svým tancem opět přivedly obecenstvo do úžasu a potlesk byl bouřlivý. „Proto to také děláme. Je to pro nás nezapomenutelný zážitek, když lidé tleskají a chtějí, aby se to opakovalo,“ říká dojatá zakladatelka tanečního uskupení Jaroslava Zbořilová, kterou jsme dále vyzpovídali.

Kdo přišel s myšlenkou zpestřit akci tancem místních žen?

Prvotní nápad byl můj. Když přišla paní starostka s tím, že tady uspořádáme besedu, vyvstala mi otázka, co si připraví naše generace. První co mne napadlo byla trilogie Slunce, Seno. Staly jsme se tedy kolchoznicemi. Vystoupení mělo velký ohlas, a tak jsme se s děvčaty rozhodly, že z toho uděláme tradici.

Jak jste se daly dohromady?
Začátky nebyly lehké, moc se jim do toho nechtělo. Některé říkaly, že jsou na to staré nebo že prostě nebudou trapasit. Když však zjistily, že jsme sklidily úspěch, zájem přibýval. Začínaly jsme v šesti, pak nás bylo deset a dnes je nás už šestnáct.

Kdo vybírá písně a určuje choreografii?
Většinou jde o kolektivní spolupráci. Samozřejmě čerpáme z youtube, inspirujeme se například různými vystoupení maturitních ročníků. Něco převezmeme, a pak si to dále upravujeme dle svých možností.

Jak dlouho před vystoupením nacvičujete?
Určitě tři až čtyři měsíce. Scházíme se dvakrát do týdne, když máme na to více času, tak alespoň jednou za týden.

Začínaly jste samy ženy a dnes máte mezi sebou i dva muže. Jak k tomu došlo?
První jsme do toho uvrtala manžela, ten však onemocněl a odmítl vystupovat. Jednou sami od sebe za námi přišli místní chlapi a měli spoustu nápadů co by se dalo udělat. Prostě byli pro srandu. Nedalo nám to pak ani moc práce, abychom je ukecali pro společné vystoupení.

A co kostýmy, kdo je navrhuje a jak si je obstaráváte?
To je na mně, protože jsem švadlena. Dřív jsme si látky i doplňky kupovaly samy ze svého. Letos nám na kostýmy, především pak deštníky, přispěl Penam Kroměříž a Občanské sdružení Bařice, tímto bych jim chtěla za nás všechny poděkovat.