Více než osmdesát exponátů, které se mu podařilo získat, ji podle jeho vyjádření řadí k nejrozsáhlejší sbírce svého druhu v Evropě. „Lidé můžou vidět rohy gazel, antilop, ale také chocholatek, zástupců koz a ovcí a spousty dalších zvířat,“ nastínil Šmíd.

Expozicí chce lidem připomenout i ty druhy zvířat, které žily na našem území, dokud nebyly vytlačeny do hor a nepřístupných oblastí.

Předpokladem k tomu, aby se člověk začal zabývat tímto netypickým koníčkem, je láska k přírodě, kterou jak sám říká, mu vštípil jeho dědeček. „Přišel jsem k názoru, že čím víc budeme znát život zvířat, tím víc je budeme moct chránit a vytvářet pro jejich život podmínky, jaké si zasluhují. Zvyšujeme tím jejich šanci na to, že tady budou žít i s generacemi, které přijdou po nás,“ domnívá se šestapadesátiletý sběratel.

Na první trofej, která jeho sběratelskou mánii trvající už čtyři roky začala, si stále dobře vzpomíná. „Byl to beran z Boršic. Od roku 2004 jsem pak sbírku začal postupně doplňovat a rozšiřovat. Seskládával jsem ji jako mozaiku, až z toho vznikly celky, které se dají prezentovat veřejnosti,“ poznamenal majitel největší soukromé evropské sbírky trofejí.

Jaroslav Šmíd není myslivec, proto ani jednu trofej nezískal ulovením zvířete. „Mám kontakty na lidi, kteří se tímto zabývají a kupuji je od nich přes internet, ale také na burzách nebo ve starožitnictví či z výkupu pozůstalosti,“ vysvětlil.

Přestože sám neloví, myslivce a myslivost jako takovou neodsuzuje. „Myslivců si vážím. Vím, že než na nějaký kus vystřelí, udělají spoustu poctivé práce, která není mnohdy lidmi ani chápána a hodnocena tak, jak by měla. Mám v rodině myslivce a vím, co to obnáší, než se jen třeba zakrmí zvěř, vyčistí krmelce nebo voliéry,“ podotkl Šmíd.

Názorů a úhlů pohledu na myslivost podle něj může být několik. „Je to o poznání problematiky. Člověk nemůže odsuzovat to, co sám nepoznal. I indiáni říkají: Nehodnoť druhého, pokud nechodíš v jeho mokasínech,“ připomenul sběratel.

Se sbírkou trofejí dutorohých zvířat se představil už v Archeoskanzenu v Modré u Velehradu, kde ji navštívily více než tři tisíce lidí a pro velký zájem byla dvakrát prodloužena. Je vhodná i pro školy. Expozice v chropyňském zámku bude otevřena vždy od úterý do neděle až do 26. října.

Výstava je putovní. „Není určena k tomu, aby byla trvale umístěna v soukromé sbírce. Proto jsem rád, že mi ředitel Muzea Kroměřížska Jiří Stránský i kastelánka zámku Jana Uhlířová vyšli vstříc a společně s dalšími kolegy mi pomohli sbírku instalovat a zpřístupnit veřejnosti,“ uzavřel Jaroslav Šmíd.