Prvotní impuls pro napsání romantické letní komedie viděl Hanzlík nedostatku tohoto žánru, jak v českých kinech, tak i televizi.

„Řekl jsem si, že jsou teď televize a kina plná kriminálek, detektivek, vražd, násilí, krve, tak by asi bylo vhodné mezi to vklínit něco, co by naopak diváka potěšilo a ne postrašilo. Mám takový pocit, teď už se zase romantické komedie objevují, ale před rokem, dvěma, když jsem to začal psát a my jsme to točili loni, tomu tak nebylo,“ potvrzuje scénarista.

Proč jste si vybral ke spolupráci právě režiséra Jiřího Adamce?

My jsme se potkali v Praze v metru. On se mne ptal co dělám. Odpověděl jsem mu, že jsem napsal filmový scénář. On se na mne pohrdlivě podíval. „Ty jsi napsal scénář? To bych si rád přečetl“. Tak jsem mu jej dal přečíst. Řekl mi, že je to dobré, a že to musíme to natočit. A bylo to jeho.

Inspiroval jste ze při psaní ze svého života?

Já vám ani nevím, bylo to takové zvláštní, protože jsem to vlastně činil poprvé ve svém životě. Ve svém pokročilém věku, kdy už má člověk sedmdesát let, tak už nějaké životní zkušenosti má. Taky už jsem těch filmů hodně natočil, takže jsem měl i praktické zkušenosti. Já se musím přiznat k jedné věci, samozřejmě ta myšlenka není originální, ono už všechno na světě bylo, my to jenom opakujeme. Já jsem kdysi před mnoha lety s Kolářovou hrál Čapkova Loupežníka, a toto je vlastně hlavní hrdina filmu. Já jsem si to od pana Čapka trošku půjčil. Čapek psal o klukovi, který se někde zjeví a na každém zanechá nějakou stopu a zase někam zmizí. Na těch lidech však už jeho stopa zůstane a oni nebudou nikdy takový jaký byli. Jsou prostě něčím obohaceni. No a to byl můj záměr dostat do toho filmu. Takže děkuji panu Čapkovi.

Plánujete napsat ještě nějaký scénář nebo se věnovat spíše herectví?

Zatím co byl Jirka ve střižně a film dodělával, tak jsem napsal další příběh. Začalo mne to bavit. Jestli se však tento příběh bude realizovat, záleží na tom, jestli bude mít úspěch Léto s gentlemanem, jestli na něj lidi do kina přijdou.