Průběh rekonstrukce kovárny nebyl vůbec jednoduchý, jak dává tušit objem prováděných stavebních prací. Stavebním pracím předcházel kompletní úklid prostoru kovárny, který probíhal pod pečlivým dozorem pracovníků Městského muzea a galerie v Holešově.

„Bylo důležité vyhledat, inventarizovat a určit předměty s historickou a muzejní hodnotou. Vybrané předměty se po očištění a konzervaci staly součástí budoucí expozice," přiblížil ředitel Městského kulturního střediska Pavel Chmelík. Náročný úklid prý znepříjemňovaly stoleté nánosy železného prachu, kterými bylo v kovárně pokryto prakticky všechno.

Opravily se vnitřní a vnější omítky, které se natřely vápnem. „Dřevěné prvky, například parapety, rámy dveří a oken zase dostaly konzervační nátěr," dodal Chmelík.

Přístupný je nyní i vchod do přístavku s expozicí. „Je to boční malá komora vedle výhně, původně sklad uhlí a železného materiálu," podotkl Chmelík. Kovárna je také nově osvětlena .

Přístavek, dřív klubovna turistů, obsahoval nepůvodní novodobé dřevěné obložení stěn a slepý cihlový krb.

V rámci snahy vrátit kovárně původní podobu musely být tyto rušivé prvky odstraněny.

„O totéž jsme se snažili i při přípravě expozice v obytné části kovárny. Tu se podařilo zbavit novodobých umělých prvků a vrátit jí opět stylovou čistotu," dodal Chmelík. Příjemný vzhled dává místnosti také nová dřevěná podlaha.

Upraveno bylo i venkovní prostranství před kovárnou. Vedle úpravy zeleně vznikly odpočinkové plochy pro návštěvníky a u kovárny jsou položeny kamenné chodníčky.

Na odborných stavebních úpravách pracovala firma Holstav, dřevěné prvky zhotovil truhlář Jiří Lošťák a stavební stroje zapůjčila firma Rapos.

Historie panské a vesnické kovárny

V prostoru samotné kovárny a kovářské výhně se návštěvníci dozvědí základní informace o provozu panské a vesnické kovárny, seznámí se s její historií a vybavením.

„Nástroje a vybavení kovárny jsou instalovány tak, aby příchozí měli pocit, že je kovárna stále využívána a kovář pouze před chvílí někam odešel," prozradil ředitel Městského kulturního střediska. Mezi nástroje, které okamžitě zaujmou pozornost návštěvníků, bude podle něj jistě patřit velký měch, který přiváděl do výhně vzduch a zvyšoval teplotu ohně. Nejmladší návštěvníky zase jistě zaujme takzvaná tajná chodba, jejíž vchod se nachází přímo pod výhní. Chodba vede směrem k protějšímu hostinci U Cabiša, ale po několika metrech končí a dále je už zasypána. „Její prostor jsme zpřístupnili osvětlením a zrcadlem tak, aby do ní mohli nahlédnout všichni hosté," dodal Chmelík.

V bočním přístavku, v prostoru bývalého skladiště, jsou expozičním způsobem shrnuty poznatky o tradici kovářství v Holešově.

„Představujeme zde detailněji způsoby kovářské práce a vybavení dílny. Prostor přitom dostává i podkovářství jako zvláštní specializace kovářského řemesla," přiblížil Chmelík.

Zrestaurovaný stroj zámeckých hodin

Místo zde budou mít i ukázky uměleckého kovářství. Dominantním předmětem je čerstvě zrestaurovaný hodinový stroj, který pochází z věže holešovského zámku a je dokladem perfektní hodinářské práce. Stroj je asi 200 let starý a skládá se ze 137 dílů. Rám a hřídele byly ručně vykovány ze železa.

Poslední část expozice se nachází ve druhé polovině kovárny, která dřív sloužila jako obytné stavení kováře a jeho rodinných příslušníků. V levé části přízemí vznikl interiér lidové jizby a komory.

„Protože se Holešov nachází na etnografické hranici Valašska a Hané, jsou zde představeny předměty lidové kultury z pomezí těchto dvou regionů," připomněl Chmelík s tím, že snahou všech, kdo se na opravě podíleli, bylo vzkřísit skrytý genius loci objektu tak, aby se stal turistickým cílem Holešova. (poh)