VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hlavně chci obstát sám před sebou

Zlín - Karel Plíhal patří na české hudební scéně k velkým básníkům a písničkářům dnešní doby. Ačkoliv nemá žádné hudební vzdělání, muzikou se živí už pětadvacet let. Písně, které dokáží pohladit, lákají do klubů a koncertních sálů jeho vrstevníky, mladé lidi i děti.

16.9.2008
SDÍLEJ:

Katel PlíhalFoto: DENÍK/repro

Příznivci muzikanta byli patrně zklamaní, když před dvěma lety oznámil koncertní přestávku. Ta právě skončila. Sál Otrokovické Besedy se v pondělí večer zaplnil jeho fanoušky a Karel Plíhal odstartoval na Moravě svoji koncertní šňůru.

Jaký byl návrat na pódium po téměř dvou letech?

Hezký. No, je to začátek další práce. Nový impuls. Publikum mě skvěle podrželo. Na to, jak jsem byl nervózní, byli lidi skvělí.

Chcete mi říct, že i po pětadvaceti letech koncertování se vás stále drží tréma?

No děsně! A je to ještě horší, když z toho na nějakou dobu člověk vypadne. To je potom síla. Ale nestěžuju si. Přestávku jsem si udělal z vlastního rozhodnutí, takže je to můj problém. Samozřejmě člověk vypadne ze svých zažitých rituálů. Hraní na pódiu je něco jiného než si brnkat v kuchyni.

To jste dva roky jen odpočíval?

Tak dva roky to nebyly, pouze rok a tři čtvrtě. No vlastně ano. Já jsem nedělal skoro nic. Vyresetoval jsem svůj systém, natáhl jsem poslední operační verzi, dal jsem se trošku zdravotně dohromady, odpočinul jsem si. Před pauzou jsem hodně koncertoval a vybralo si to svoji daň. Když jeden hodně hraje, dřív nebo později se z toho stane stereotyp. A toho já se bojím. Cítil jsem, že se potřebuju vyčistit psychicky i tělesně. Byl to příjemný odpočinek a zklidnění se, abych měl další impulsy do práce a abych se na ni těšil.

On to nebyl jen odpočinek, ale také práce na nové desce, ne?

Práce, to je trošku zavádějící slovo.

Tak to uveďte na pravou míru.

(Smích.) Práce je třeba natáčení nebo cvičení na kytaru. Když vznikají nové písničky, nemůžu to nazvat prací. Jsou to nápady. Příjemné očekávání a zároveň strach, zda to bude dobré.

Dá se při psaní písní nějakým způsobem tlačit na pilu nebo nápad musí přijít sám? Je to otázka píle a rozhodnutí, teď si sednu a něco hodím na papír nebo vás musí navštívit múza?

Ono je to těžké. Nechci ze sebe dělat starce, ale když hrajete téměř třicet let, pak logicky s věkem to jde určitě hůř. Když je člověk mladý, má energii a tvůrčí potenciál. Jak jde čas, víc hlídá, má větší sebereflexi, nechce se opakovat. A hlavně chce obstát sám před sebou. Myslím, že je to stejné v každém oboru. Nejenom v hudbě.

Vy si rád hrajete se slovíčky. Vím, že to bude asi těžké, ale myslíte, že byste tady mohl střihnout pár veršů ke včerejšímu koncertu?

(Smích.) Víte, já čekám, až se po ránu obnoví všechny životní funkce.

Vy jste stále v očekávání…

To víte, že jo! (Smích.) V příjemném očekávání.

V jednom rozhovoru před tím plánovaným volnem jste uvedl, že trošku odbočíte od jazzu, který vlastně ani tak není vaší doménou a vrátíte se k posmutnělé poetice. Zdařil se původní záměr?

No posmutnělé snad ne. Já se snažím, abych nerozplakal sám sebe. (Smích.) Snažím se, abych se sebestředně nedojímal. Mám už vybudovaný určitý obranný systém. Když mám trošku ponuřejší píseň, snažím se ji nějak nakopnout. A co se týká toho jazzu, právě on byl odbočením. Když jsem zhudebnil Kainarovy básně, byla to velmi příjemná změna. Každý se občas snažíme vypadnout ze svého stereotypu, ze svého světa. Zkusit, jestli na to vůbec mám. Tak jsem si to zkusil a teď se vrátím ke svému stylu.

Vzpomněl jste Josefa Kainara. Proč jste si vybral právě jeho? Čím je vám blízký?

Teď ho pominu jako básníka nebo jako člověka spjatého s režimem. Tohle vůbec neřeším. Prostě psal krásné texty, které mě nesmírně oslovily.

Pojďme zpátky k vašim plánům. Kromě návratu ke svému hudebnímu stylu jste také plánoval najít pár mladých hudebníků a založit kapelu. Podařilo se?

Zatím v tom nemám úplně jasno. Ale patrně skupina jako taková nebude. Myslím, že můj projev je poměrně tichý. Nejsem žádný zpěvák se znělým hlasem, který by utáhl kapelu. Ale pokud všechno dobře půjde, budu mít k sobě slovenského kytaristu Petera Bindera. Bude to takové mírné, nenásilné obohacení toho, co už dělám. Zkoušel jsem i bicí a basu, ale nezdálo se mi, že by ten přínos byl až tak velký.

Venku je docela uplakané počasí. Ve vašem repertoáru je i písnička Prší. Kdy vznikla? Pršelo tehdy?

(Smích.) Určitě ne. U mne to spíš funguje tak, že si píšu, co mě zrovna napadne, do zásoby. A někdy se mi z toho něco sejde. Ale možná pršelo. Já fakt nevím, už je to strašně dlouho. To máte tak. Já nepovažuji svoje písničky za nějakou generační výpověď.

Opět jsme se dostali ke vzpomínání. Můžete zavzpomínat na Petra Zelenku a jeho Rok ďábla?

Já to nedokážu zevnitř objektivně posoudit.

Netrvám na objektivitě. Jaká byla spolupráce a natáčení?

Víte, mne se to až tak netýkalo. Vždycky ráno jsem byl naložen do auta a odvezen na plac, kde byla příjemná parta mých kamarádů. Vlastně jsem to nebral ani jako práci. Byla to příjemná změna.

Jak tak pozoruju, vy si žijete příjemný život…

(Smích.) Na všem se dá najít něco příjemného, aby člověk vůbec přežil, ne? Ale zpátky k Petrovi. Myslím, že se toho se svojí poetikou zhostil velice dobře. Nešlo o to být tam sám za sebe, jako spíš být součástí celku. A to mi vyhovuje.

Když jsme spolu mluvili minulý týden, vzpomínal jste, jak vás rodiče nutili do hry na housle. Nezměnil se váš vztah k nim? Nezahrajete si občas?

Opravdu ne. Vlastně naposled jsem na ně hrál po vojně v nějaké kapele, ale bylo to míněno spíše jako humor než jako seriozní hra. Housle jsou těžký nástroj, kterému se člověk musí celý život věnovat, pokud chce něco dokázat. Vlastně ani nevím, kde to vzniklo, že děti v té době musely hrát na housle.

Ani trošku vás to nebavilo?

Fakt ne. Ani trochu.

Které ženské jméno ještě chybí ve vaší sbírce básniček?

Já nevím, musel bych se podívat. Ale když nad tím tak přemýšlím, určitě mi chybí Silvie…

Ale to je strašná chyba.

No jo. Na Silvii jsme ztroskotali. (Smích.)

Naposledy jste pro Zlínský deník dělal rozhovor před dvěma lety s mojí předchůdkyní a tehdy jste řekl, že jste se právě čerstvě doma zbavili televize. Náramně jste si to pochvaloval. Stále se vaše domácnost bez televize obejde?

Domácnost je bez televize, ale nejsme až tak odstřižení od všeho dění. Občas se podívám na nějaké filmy na počítači, natočím si zajímavý koncert. Teď mám další novinku, čerstvě jsem zrušil internet.

V době internetového boomu? Jdete proti proudu. Kdo ho nemá, ten si ho zařizuje a Karel Plíhal internet ruší…

(Smích.) No jo. Už měsíc jsme bez internetu a nevěřila byste, jaká je to úleva. Internet je dobrý, ale myslím, že já osobně ho už nepotřebuju. Spíš mě to zdržovalo od práce.

Nepřijde na řadu jako další mobil?

Napadlo mě to, ale bohužel ne. (Smích.)

Jste známý svojí láskou ke knihám. Která teď přitahuje vaši pozornost?

Teď jsem si koupil krásnou knížku Špeky. Napsal ji Grant Rob, jeden z autorů Červeného trpaslíka. Je úžasná.

A co vaše knížka Jako Cool v plotě? Dělá vám radost?

Určitě je příjemné, že ji lidi chtějí. Nikdy by mě nenapadlo, že o ni bude takový zájem.

Pracujete už na další?

Mám asi sto nových básniček za poslední rok, ale samozřejmě po autocenzuře z toho půlka vypadne.

Proč? Jste tak sebekritický?

To ne. Ale je rozdíl psát básničky do knížky a psát básničky na koncerty. Tam to odsýpá strašně rychle a některé jsou určené spíše na to, aby to celé trošku shodily. Takže jsou prvoplánovější. Zatímco další knížku bych chtěl jen z těch, které mě oslovují i nějak jinak. Nejenom fór nebo rým. Snažím se neopakovat se. Takže snad bude knížka ještě lepší.

Váš syn je také muzikant. Nechystáte nějaký společný projekt?

V létě jsme o tom docela dost uvažovali, ale pak jsme se dohodli, že by to nebylo dobře. Přeci jenom musí jít vlastní cestou. Já se bojím, že bych ho zatáhl do něčeho, co mu třeba není úplně blízké. On musí sám za sebe. Nemáme společnou živnost, jak se dědí třeba v klanu mlynářském, nebo tak…

Kytaru nezdědí?

Zdědí, už se prevít těší. (Smích.) To je náš rodinný černý humor, jen pro upřesnění.

Dobře. Syn se těší na kytaru. Na co se těší Karel Plíhal?

Nebudu vám lhát, včera jsem se trochu bál. Zpíval jsem pár nových písniček z chystané desky, zazněly také nové básničky a teď se moc těším, že se pustím pořádně do práce, abych to dodělal. Na koncertech se zklidním, dodělám desku a tak.

A pak budou další dva roky prázdnin, abyste si pročistil hlavu…

(Smích.) To ne. Bylo to docela extrémní a stačilo to. Ale bylo fajn to zkusit.

Autor: Hana Pospíšilová

16.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 14 000 Kč Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních uklízeč/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: pracoviště Prasklice - Domov pro seniory Starý mlýn , - úklid a výdej jídla v nově otevřeném domově, - ZŠ vzdělání, potravinářský průkaz na výdej jídla, kladný vztah k seniorům, PP na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení, - benezity: HM + příplatky, - kontakt telefonicky Po-Pá (9:00 - 17:00 hod.), příp. své písemné nabídky se strukturovaným životopisem posílejte na e-mail: DosoudilovaEva@seznam.cz. Pracoviště: Vetus molendini cz z.s., 768 33 Morkovice-Slížany. Informace: Eva Dosoudilová, +420 732 234 740. Výroba - Výroba Brusič nástrojů a kovů 16 800 Kč Brusiči nástrojů a kovů Slévárenský dělník/ce - brusič/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16800 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: pracoviště Hulín, - náplň práce: broušení ruční na stojanových bruskách a s ručním nářadím, - Vyučen v oboru není podmínkou, prax výhodou., znalost ručního broušení, schopnost výměny a nastavení strojů, znalost pracovních podmínek, pečlivost, samostatnost, svědomitost, časová flexibilita, možný 3-směnný provoz, doba určitá s možností prodloužení, - benefity: dodatková dovolená, - své písemné nabídky se strukturovaným životopisem posílejte na e-mail: marek.gaba@slevarnahulin.com. Pracoviště: Slévárna pilana hulín, spol. s r.o., Nádražní, č.p. 804, 768 24 Hulín. Informace: Marek Gába, . Zdravotnictví - Zdravotnictví Ostatní odborní pracovníci ve 15 000 Kč Ostatní odborní laboranti v oblasti zdravotnictví pomocná laborantka / pomocný laborant. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 19000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: PRACOVIŠTĚ Kroměříž, - vyučení/SŠ vzdělání (vzdělání v oboru není podmínkou), základní dovednosti práce na PC, - benefity: 6 týdnů dovolené, - kontakt osobně na pracovišti nebo telefonicky Po-Pá (7:00 - 12:00 hod.) příp. své písemné nabídky se strukturovaným životopisem posílejte na e-mail: histologicka.lab@tiscali.cz. Pracoviště: Histologická a cytologická laboratoř s.r.o., Štěchovice, č.p. 1352, 767 01 Kroměříž 1. Informace: Pavel Valerián, +420 604 737 958. Výroba - Výroba Obsluha strojů 18 000 Kč Obsluha lakovacích zařízení na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů Obsluha lakovacích zařízení na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: PRACOVIŠTĚ Kroměříž, - vzdělání nižší střední odborné, ŘP sk. "B", ochotu se učit nové věci, manuální a fyzickou zdatnost, - kontakt osobně na pracovišti ve dnech úterý/středa v čase 8:00 - 10:00 hod. (pan Černošek), příp. své písemné nabídky se strukturovaným životopisem posílejte na e-mail: greplova@kruzik.cz. Pracoviště: Kružík s.r.o., Veleslavínova, č.p. 2357, 767 01 Kroměříž 1. Informace: Martin Černošek, +420 774 773 321.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

NOVÁ KAPLE. Už je vysvěcena.
2

Kroměřížská nemocnice má už svoji kapli

ROZÁLIE ŠIMÁČKOVÁ, 30. 11. 2018, 3100 g, 50 cm, Ostrožská Lhota
9

Nově narozená miminka na Slovácku - 49. týden 2018

Vyberte otázky, na které hejtman odpoví

HLASUJTE V ANKETĚ / Několik posledních dnů zbývá do tradiční akce nazvané Setkání s hejtmanem, kterou každoročně pořádá Deník.

Hostýn možná přijde o „vrtuli“

Větrná elektrárna, které se důvěrně přezdívá pouze „vrtule“, se stala téměř neodmyslitelnou součástí sv. Hostýnu. Takřka vedle ní se nachází rozhledna, hřbitov či Křížová cesta. Elektrárna je viditelná pouhým okem už z dálky. Její životnost se pomalu blíží ke konci a nad výstavbou nové visí několik otazníků.

AKTUALIZOVÁNO

Gang dealerů kokainu je za mřížemi. Prodejem drahé drogy mohli vydělat miliony

VIDEO/ Zlínským krajským kriminalistům se podařilo rozprášit gang, který v kraji distribuoval kokain. Při společném koordinovaném zásahu zadrželi 21. listopadu celníci ze zásahové jednotky celní správy a zásahové jednotky Policie ČR z Brna a Ostravy na sedmi místech, převážně na Zlínsku, ale i Bruntálsku 11 osob, které se měly podílet na obchodu s kokainem.

Ohně pekelné i nepekelné, strach z malých letadel a dobrotivá Smrtka: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 3. až 5. prosince 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT