Devětadvacetiletý sběratel starých pohlednic, brožur a všeho, co souvisí s předválečným Zlínem, se ji odhodlal vydat před několika týdny. „Kniha vyšla několikrát ve dvacátých a třicátých letech. Od té doby ji v Česku nikdo nevydal. Přitom je to zajímavé svědectví o určité době,“ vysvětlil Krejčíř.

Cesta, která vedla k rozhodnutí vydat Baťovu knížku, byla klikatá. „Dřív jsem pracoval v jednom zlínském vetešnictví. Jezdil jsem kvůli tomu po sběratelských burzách. Dlouho jsem sám sběratelství odolával, ale nakonec jsem podlehl kouzlu starých zlínských pohlednic. Dnes jich mám kolem tisícovky. Kromě toho vlastním kupu brožurek, knížek a starých novin… A také bystu Tomáše Bati,“ zavzpomínal Krejčíř.

Důvod, proč nakonec vydal jeden ze svých vzácných exponátu tiskem, je prostý. „Každý sběratel se asi časem dostane do stadia, kdy už mu nestačí věci jen hromadit, ale chce s nimi seznámit ostatní,“ dodal. A tak přišla na svět nevelká kniha s bleděmodrým obalem.

S vydáním podle Krejčíře větší problémy nebyly. „Tomáš Baťa zahynul v roce 1932. Podle autorského zákona trvají majetková autorská práva sedmdesát let po autorově smrti. Tisk a další technické věci jsem nechal na otci své přítelkyně, který býval spolumajitelem grafického studia,“ objasnil.

Dnes je tak na světě asi sto brožovaných výtisků i několik vázaných v kůži. „Zatím jsem je zanesl do zlínského knihkupectví Archa, kde jsou teď k dostání. Chystám se je ještě nabídnout knihovnám a snad k ní vytvořím nějaké webové stránky,“ předestřel amatérský vydavatel na závěr svoje plány.

Podle zlínské knihovnice Renaty Salátové by publikace mohla mít u čtenářů úspěch. „Baťovská tematika Zlíňany stále zajímá. Knížky o Tomáši Baťovi nejvíc žádají studenti, ale i lidé, kteří si o něm prostě jen něco chtějí přečíst. Zrovna dnes jsme v Krajské knihovně Františka Bartoše měli dva čtenáře, kteří hledali publikace o stylu řízení Baťovy firmy,“ podotkla.