Kliknutím zvětšíteDivukrásný svět Pandory i noční můra těch, které jednička Avatara uvrhla do deprese (že taková naše planeta nikdy nebude) se vrací. James Cameron chystal pokračování své ekopohádky třináct let, výrazně do něj zasáhla i pandemie a lockdowny. Teď je konečně druhý film v kinech a nenechává nikoho na pochybách, že formát 3D není zdaleka ztracen (k mání je i 48 FPS s větším počtem záběrů za sekundu), že technologie se posunuly a podobně opulentní podívanou stěží v dohledné době uvidíme.
Hrdinové Jake Sully a Neytiri mají čtyři děti a sem tam řeší obdobné problémy jako běžná rodina, mimo jiné rozmíšky s neposlušnými teenagery, jinak ale žijí ve svornosti s lidem Na'vi a v harmonii s přírodou.
Jejich idyla ovšem netrvá dlouho. Na Pandoru se vracejí „nebešťané“, respektive jejich předvoj představující tresť nejdrsnějších vojenských typů, doprovázení modernizovanými roboty a připravení loupit opět vzácné zdroje. Mají modré mimikry a velí jim pomstychtivý plukovník Miles, jenž navrch chystá Jakeovi jako bývalému mariňákovi odplatu za jeho „dezerci“.
Aby neohrozil Pandoru a zároveň ochránil svou rodinu, vydává se Jake s blízkými z džungle daleko na mořské pobřeží, kde hledá azyl u útesových lidí. Nebešťané ale jejich nový domov a klid obou kmenů záhy naruší.
Ohromující vodní svět
V pokračování nejvýdělečnějšího filmu všech dob, jež má podtitul The Way of Water, se James Cameron vydal nejen cestou vody, pracuje s různými prostředími, motivy a postupy.
Přírodní život, bojové scény a pokřiky lidu „lesa“ i „útesů“, připomenou mayovky, lov vzácných inteligentních kytovců jménem tuluk je vztyčeným ukazováčkem nad lovem velryb a ohrožení mořského světa obecně, v akčním finále oživuje zkázu svého Titaniku, dokonce s obdobnými momenty jako zhasínání světel a nemilosrdně se zmenšující vzduchové kapsy uvězněných hrdinů. Navrch dopřává milovníkům marvelovek akční bitky, kde se luky, šípy a sekery měří s těžkými zbraněmi lidí.
Příběh není nikterak bohatší, charaktery postav jsou ale více prokreslené než v jedničce, svou významovou roli tu mají opět vzpomínky a pocity sdílené s dalšími tvory po spojení vlasů s jejich nervovými konečky, a také Strom duší.
Nejpůsobivější je na Avatarovi 2 právě tento fiktivní idylický svět, či jakési jeho srdce, jež Cameron stvořil v prvním filmu a nyní hlouběji rozvíjí. Odehrává se i v podmořských hlubinách, které jsou nejkrásnější (střední) pasáží filmu a které osloví nejen potápěče či znalce moře. Voda je vděčným filmovým prvkem, dočkáme se jízdy ve vysokých vlnách, čarokrásných útesů i pláží, něžné komunikace hrdinů s podvodními tvory a rostlinami.
V rámci celého ekologicky laděného příběhu (který jak známo dvojkou nekončí) navíc představuje další prostředí, za jehož záchranu režisér brojí.
Dejte tomu čas
Vplout do světa Cameronova přímořského i podvodního ráje je snadné a lehko se tu člověk zapomene. Škoda, že měl režisér potřebu některé scény i didaktické dialogy zbytečně rozmělňovat a opakovat, stopáž více než tříhodinového snímku mohla být kratší a pocit, že divák sleduje film celý den, menší. Ve finále si navrch užijeme odkazy na Cameronův jiný hit: Titanik, akční střelbu a další opakované zajímání a osvobozování Jakeových dětí, jež sice předznamená další pokračování, předchozí poselství tím ale trochu přehluší. Naopak znásobí pocit, že do nového Avatara naskládal, co se dalo.
Za tu velkou, zejména vodní podívanou, dvojka rozhodně stojí. Jen si na ni musíte vymezit opravdu dosti času.
Hodnocení Deníku: 80 procent
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
