Roman Rýšanek, útočník, který v osmnácti letech startoval svou kariéru a přes Přerov se dostal do tehdejšího Gottwaldova, Vítkovic a české reprezentace.

Trenéři mistrů - Jaroslav Miksa, Zdeněk Moták a Roman RyšánekKaždý se prosadil v jiné době, oba se ale o víkendu sejdou a oslaví jubilejní výročí. „Těším se, rád si zahraji, protože jsem aktivní kariéru ukončil definitivně. V Kroměříži tímto uzavřu svou hokejovou kariéru a chci se rozloučit," plánuje Tomáš Zbořil, který posledních šest let strávil v prvoligové Olomouci.

„Rád si povykládám se staršími kluky. Bylo by to zajímavé, ale ještě nevím, jestli se zúčastním. Jedu ještě do Zlína do nemocnice. Snad všechno stihnu," doufá Ryšánek.

Odchovanec Přerova měl už v dětství zdravotní problémy. „Narodil jsem se s jednou funkční ledvinou. V mládežnické kategorii jsem dostal bodyček do nemocné ledviny, odoperovali mi ji a pak jsem už žádný problém neměl. Přitom jsem se vždycky cítil jako zdravý člověk," popisoval Ryšánek, jehož v roce 1992 dva dny před domácím šampionátem poslali domů. Dnes trénuje vítkovické mladší dorostence.

„V Přerově jsem ale nemohl hrát kvůli zranění, začal jsem pořádně nastupovat v Kroměříži. Bylo mi osmnáct, pro mě první zkušenost s mužským hokejem. Vzpomínám na to určitě v dobrém. Kolektiv mě přijal dobře," vybavuje si dnes Ryšánek, jehož si po produktivní sezoně ve třetí nejvyšší soutěži 1985/1986 vytáhl Zdeněk Uher do Gottwaldova.

„Bylo to už něco jiného. Dostal jsem smlouvu už jako mladý kluk. První rok celkem slušné, druhý rok jsem už nedostával tolik příležitostí a odešel jsem do Vítkovic, kde jsem odehrál celou kariéru," připomněl Ryšánek, který v nejvyšší soutěži odehrál celkem 460 zápasů a vstřelil 152 branek a přidal 180 asistencí.

Kroměřížský odchovanec Tomáš Zbořil se do nejvyšší soutěže dostal jinou cestou. „Ještě základní školu jsem vychodil v Kroměříži, zároveň jsem za ni i hrával. Nejvíc si vybavuji poslední sezonu v deváté třídě, pár nás hrálo už za dorost. Postupovali jsme z kraje do první ligy," zapátral v paměti Zbořil, který si prý vybavuje všechny své spoluhráče, například Jiřího Osinu, nebo Jaromíra Bryšku, který dodnes jako čárový rozhodčí píská v extralize. „Jsme v kontaktu dodnes, občas se scházíme," potvrdil, že staré přátelství nereziví.

On se vydal do Slezska, do Třince, který si jako jediný útočníka vyhlédl. „Kontaktoval mě pan Kužílek, který dělal šéftrenéra v Třinci, oslovil mě s tím, že mě viděl na zápasech krajských výběrů jižní Moravy," popsal Zbořil svůj příchod k Ocelářům.

Rok od svého odchodu do Třince přijel do Kroměříže jako soupeř odehrát zápas v první lize dorostu. „Bylo to dost zvláštní. Byl jsem mladý kluk a hrál jsem proti bývalým spoluhráčům. Bylo to něco jiného. Chtěl jsem se předvést," vzpomíná Zbořil, který za Oceláře mimo jiné odehrál i čtvrtfinále play off 2004 proti Zlínu.

Celkem pak nastoupil ke 105 extraligovým zápasům a vstřelil pět branek. Posledních šest sezon strávil v prvoligové Olomouci, za kterou v uplynulém ročníku odehrál jen dva zápasy.

„Poslední dva roky jsem s kolenem laboroval a chodil po operacích. Proto jsme se dohodli, že už mi další smlouvu nenabídnou. Chtěl jsem to zkusit v Přerově, ale po třech týdnech jsem zjistil, že to opravdu nepůjde," poznamenal kroměřížský rodák. „Jezdím tam pravidelně. Mám tam rodiče i bráchu i baráček," prozradil Tomáš Zbořil.

Kdo hrál za Kroměříž?

Martin Jenáček, Vítězslav Jankových, Filip Čech, Pavel Rajnoha, Karel Mimochodek, Tomáš Zbořil, Roman Ryšánek.