„Je to hlavně zásluha celé formace. Kluci mi to tam dávají a góly dávám skoro do prázdné branky. U mě všechny akce končí," rozesmál se Murín, který v soukromém životě vystudoval magistra na Univerzitě Palackého v oboru tělovýchovy a trenérství a momentálně si shání práci.

Prožíváte životní sezonu?

Ano. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Je to neskutečné. Dřív jsem spíš na góly nahrával. Celá lajna spolu hrajeme už druhým rokem. Kluci mi to připraví, já vystřelím a je z toho gól. Teď k nám navíc přibyl Jirka Osina, který má obrovský přehled a zkušenosti. Padá nám to tam, ale rozhodovat se bude v play-off. Následující zápasy s Ostrohem a Brodem budou důležité.

Nečekáte laso z druholigového týmu?

Vůbec ne. A asi bych ani nešel. Ve druhé lize je mnohem víc lepších hráčů, než jsem já. A navíc i mladších, kteří po této šanci jdou. V Kroměříži jsem spokojený. Prožívám životní sezonu.

V kabině máte sazebník na góly a hattricky?

Máme. Letošní sezona se mi poněkud prodražila. (smích) Jsou tam svačinky. Kupujeme třeba basu piv a nějaké občerstvení. Peníze do kasy nedáváme. Kluci si už dělali srandu, že musejí překopat celý sazebník, protože už tam nějaké zápisy mám. Uvidíme, jak to naši pokladníci vymyslí.

Co to pro vás jako kroměřížského srdcaře znamená?

Udělám cokoliv pro to, aby se Kroměříži dařilo. Pro mě je ale splněný sen, když vidím, jak jsou malé děti do hokeje nadšené a zapálené. Mým tajným snem je tady přilákat diváky, aby sem chodili se bavit. I když tady hrajeme jen krajský přebor.

A co kdyby se povedlo postoupit do druhé nejvyšší soutěže? Nebyla by to vzpruha pro kroměřížský hokej?

Asi ano. Ale bylo by to na úkor peněz. Myslím, že je lepší hrát špičku krajského přeboru a nalákat lidi, než hrát spodek druhé ligy, kde by také moc lidí nechodilo. Když se vyhrává, o hokej je větší zájem.

Jste zároveň i trenérem přípravky v Kroměříži. Jakou máte odezvu od svých svěřenců?

Jsem hlavně rád, když na našich zápasech jsou. Stojí tady a sledují zápas. Líbí se mi, že chodí čím dál víc. Společně s jejich rodiči jsem je dotáhl na hokej. Pro mě je to velká radost.

Jste kapitánem týmu. Máte v kabině vůdčí roli a privilegium i rozkopat koš, když je potřeba?

To určitě ne. A nikdo takový u nás ani není. Hokej hrajeme jen po práci a pro zábavu. Chceme si to udělat příjemné, aby nás to i lidi, kteří sem už přijdou, bavilo. Po nikom neřvu, od toho jsou tam starší kluci. Spíš na ledě ostatní dokážu strhnout a něco vybojovat. Letos mi to tam navíc padá.

V deváté třídě jste hrával i v Přerově, kde jste se potkal i s přítelem tenistky Petry Kvitové a hokejistou Radkem Meidlem či útočníkem Jakubem Svobodou. Jak na ně vzpomínáte?

Radek je můj spolužák. Když jsme se dělili, já jsem se do extraligy dorostu nedostal. Radek pak odešel na Spartu, protože byl výborný a dostal se do reprezentace. To samé Kuba Svoboda. Je stejný ročník jako já, ale hrál o rok níž. My jsme se v podstatě nepotkali. Šikovný kluk, který se také dostal do nároďáku. Následně odešel do Znojma, kde začal kariéru.

Stejné příjmení máte se slovenským brankářem Igorem Murínem, který v minulosti chytal i ve Zlíně. Jde opravdu jen o shodu jmen?

Ano. Dřív se lidé i vyptávali a zajímali se. Teď už ale nevyzvídají. V minulosti jsem si z toho dělal i srandu. Ale teď už ne. (úsměv) Když jsem sledoval hokej ve Zlíně, chtěl jsem se s ním i potkat. Ale nevyšlo to.

Související Kroměříž rozstřílela Blansko