Právě tam začala černá série. Letos počtvrté nestačili na Boskovice, jednou na Velké Meziříčí a krajského rivala z Valašska. V roce 2015 nahradil vyřazovací boje finálový turnaj nejlepších.
„Krajská soutěž se rok od roku zkvalitňuje. Kluby, co hrají do pátého místa, mají prachy. Dovolím si říct, že kluby na vrcholu soutěže se přibližují podmínkám, za jakých jsme my ještě hráli druhou ligu a skončili jsme, protože to bylo nákladné. Někde se to odrazit musí. Bylo by divné, kdyby kluby s takovým rozpočtem se nedostaly nahoru. My se na to nechceme vymlouvat, ale hrajeme na své možnosti,“ poznamenal Zdeněk Bečka, trenér áčka i mládeže a předseda představenstva klubu.
BĚHEM SEZONY NA HORY? REALITA
Ano, možnosti jsou velmi omezené. Kroměříži tak nezbývá nic jiného, než sázet na srdcaře, kteří si přijdou zahrát po práci, ve svém volném čase.
„Když mají možnost jet s rodinou na hory, jedou. Člověk se jim nemůže divit. Je to realita. Chci je proto vyzdvihnout. Není jednoduché říct doma, že po práci jdete ještě na trénink a o víkendu na zápas a vrátím se večer. Hokej starším klukům a jejich manželkám a přítelkyním ukrajuje hodně společného času a nemají z toho nic,“ popisuje Bečka, proč si váží hráčů, kteří i v tomto nastavení klubu svůj čas obětují hokeji.
Klub už několik sezon hráčům hradí hokejky i výstroj, využívají skromné zázemí zimního stadionu. Ovšem na větší rozhazování, pokud chce fungovat, nemá.
„Kluci nemusí do hokeje investovat své finance, ale nemáme možnosti hráče platit. Peníze na postup do druhé ligy nemáme, stejně jako zaplatit hráče, kterým bychom mohli diktovat podmínky,“ popisuje upřímně Bečka.
DALŠÍ CHYTILY
V Kroměříži vsadili na výchovu mládeže, tedy vyprodukovat další nástupce nejslavnější produkt Filipa Chytila, který se přes zlínskou mládež vypracoval až do NHL.
„Proto cpeme peníze do mládeže. Soutěže, co hrají, jsou dost finančně náročné. Chápu některé fanoušky, že by chtěli náš mužský hokej nahoře. I já bych ho tam rád viděl. V současné době za finančních možností se soustředíme, abychom mládeži dali co nejvíc,“ vysvětluje prioritu Bečka.
V Obvodové ulici si uplynulou sezonu budou pamatovat především kvůli historické sérii devíti zápasů výher v řadě, kterými vytvořili klubový rekord.
„Celá sezona byla turbulentní. Každý zápas chceme vyhrát, do zápasu přece nepůjdeme s tím, že prohrajeme. To je pochopitelné. Ale někdy se to povede, jindy ne. Odráží se to i na docházce na trénink. Čtrnáct dnů nejsme schopní se v normálním počtu klíčových hráčů sejít. A to pak jde v zápase vidět. Když se trénuje, utkání má jiný náboj. Například naší slabinou jsou poslední dva, možná tři roky přesilovky. Ale všechno to začíná na tréninku. Letos se to stalo pravidlem, že se pětky potkají až před zápasem,“ mrzí Bečku, že nemá prostor jak s týmem pracovat.
PLÁN ROZVOJE EXISTUJE
Některé hokejové zákony prostě neošidíte.
„Mám v hlavě plán, jak to zlepšit. Hodně mi pomohlo, když jsme se na spolupráci domluvili s Jirkou Osinou. Máme na věci jiný pohled, můžeme věci konzultovat. Dvě hlavy, čtyři oči více vidí,“ má jasno.
Klíčovým úkolem bude rozšířit kádr. Do áčka se posunou úspěšní junioři, kteří ve své kategorii bojují po loňském administrativním vyřazení po návrat do druhé nejvyšší soutěže.
„Pokud je budeme mít k dispozici, Tréninkové jednotky se budou dát lépe poskládat a více nacvičovat,“ pochvaluje si.
Navíc v závěru sezony do několika zápasů zasáhl Matěj Málek, který hrával v Novém Jičíně druhou ligu a z pracovních důvodů skončil.
„Kraj mu časově vyhovuje. Bohužel už nestihl play-off, jelikož nesplnil podmínky a po svém lednovém příchodu neodehrál dostatečný počet zápasů. Máme i další hráče, kteří se nám ozývají. Doufám, že se nám na příští sezonu podaří alespoň počtem tým poskládat tak, abychom nemuseli jezdit na zápas ve dvanácti lidech a měli vyrovnané lajny. Doufám, že se to promítne do celkového projevu,“ věří Bečka.
