Kliknutím zvětšíte„Vrchol byl pro mě Liberec. Byly to nejpěknější hokejové roky,“ přemítal 46letý Jankových, který do Liberce přišel v roce 1998 a o čtyři roky později pomohl k historickému postupu do extraligy v baráži proti Kladnu.
Zatímco dnes jsou Bílí Tygři značka, v českých poměrech velkoklub, tehdy ještě postup slavili ve staré Svijanské hale. Současná moderní aréna snad nebyla ještě ani na papíře.
„Dál v klubu působím, v hale hrajeme zápasy. Ale je to něco jiného,“ přiznal Jankových.
Své kariéry nelituje a současným hráčům nezávidí.
„Vždy rozhodují podmínky, jaké klub nastaví, finance a práce s mládeží. V těchto ohledech patříme k nejlepším v republice. Byla jen otázka času, kdy se tohle projeví i na kvalitě A-mužstva včetně zapojení odchovanců,“ myslí si Jankových o progresu libereckého hokeje.
Na starost dostal šestou a osmou třídu.
„Je to dost náročné. Šestá třída jsou ještě děti, tím je to náročnější. V osmé třídě už jsou kluci na hraně mladšího dorostu. Jsou to puberťáci, řešíte zase jiné věci. Musím být někdy i psycholog. Někdy jsem jen trenér, někdy zase spíš kamarád,“ popisuje přístup ke svým svěřencům Jankových.
„Snažím se být přísný, ale na všechny spravedlivý. Nikomu nechci nadržovat. Chci, aby podmínky měli všichni stejné,“ vysvětluje Jankových, který před dvěma lety osmáky dovedl až k titulu mistrů republiky ve své kategorii.
Jankových odehrál v extralize pouze 81 zápasů, vstřelil devět gólů a přidal 16 asistencí. O patro níž se prosadil mnohem výrazněji. Ovšem jeho start mezi elitou stál za to. Na konci sezony 1989/1990 totiž za Zlín ve dvou zápasech proti Vítkovicím nastřílel tři góly a přidal jednu asistenci. „Jako první start určitě dobrý,“ culil se Jankových.
Blýskl se především při své premiéře na extraligovém ledě, kdy svými trefami mírnil porážku 5:9.
„To si vybavím, Vzpomínám si, že trenér Eda Novák mi říkal: Mladej, hledáme střelce, tak se snaž.“
Snažil se, jenže přednost dostali jiní. On se v osmnácti sbalil a vyrazil do tehdy druholigového Vsetína.
„Byla jiná doba. Přednost dostávali starší hráči. Dnes je to opačně. Tehdy si nechali starší a ostřílené borce,“ vybavuje si.
Dva postupy do extraligy
Ze Vsetína se dostal do tehdy prvoligového Hodonína, byl produktivní, střílel góly. Jenže…
„Město nemělo finance, zimní stadion se prodal a byla tam tržnice. Dnes je to už jinak. O první ligu zatím usilují, ale nedaří se jim postoupit. Ale vzpomínám rád, byly to krásné časy,“ hlásí Jankových.
Začínal znova. Jenže zase jen ve druhé lize v Kroměříži.
„Měli úmysly postoupit, ale přání bylo jiné než skutečnost. Chvilkové myšlenky na konec kariéry byly,“ přiznal Jankových.
Jenže přilétla nabídka od Orlů ze Znojma, které tehdy postupovalo do první ligy. Následně se přes Přerov dostal až do Liberce.
„Znojmo bylo odrazový můstek,“ podotkl Jankových, který zažil dva postupy do extraligy. Kromě Liberce se mu to povedlo i s Kladnem, které rok předtím poslal o patro níž.
Zatímco mezi elitou úplně neprorazil, v první lize dodnes patří mezi legendy. V dresech Hodonína, Znojma, Liberce, Kladna a Ústí nad Labem nasbíral v průměru více než jeden kanadský bod na zápas. Ve 376 zápasech si připsal 429 kanadských bodů za 181 gólů a 192 asistencí.
Třetí německá liga jako zpestření
Mezi fanoušky populární Jankových kariéru dohrával v Itálii a především v Německu. Nejprve v italském městečku Penteba pod Alpami, kde se hrála nejvyšší soutěž.
„Bylo tam pěkné prostředí, hrál jsem v malém městečku pod Alpami. Pokud jde o hokej, bylo to samozřejmě něco jiného. Bylo to o hráčích ze zahraničí, moc Italů tam nebylo,“ vybavuje si.
Posledních osm let pak válel v německé čtvrté i třetí nejvyšší soutěži ZA Niesky.
„To už jsem měl jako doplněk k trénování. Zahrál jsem si třetí nejvyšší soutěž. Bylo to zpestření na konec kariéry,“ usmíval se Jankových, který se nedávno vrátil domů.
Do míst, kde všechno začalo, byl pozván na benefici československých legend, které hrály ve prospěch dětí s autismem.
„Spojil jsem to s návštěvou rodičů. Vzal jsem i své děti. Byly to pro ně malé prázdniny. Domů se dostanu jednou za rok. V Liberci trénuji mládež, je to celoroční práce. Času tolik není,“ dodal Vítězslav Jankových.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
