„Když mě tam poslali, byl jsem naštvaný, že se tak rozhodli. Této zkušenosti však nelituji. Nakoplo mě to dopředu. Jak jsem se vrátil, tak se mi dařilo,“ připomíná 21letý Chytil.

Mluvil jste o tom, že to bylo souhrou špatných okolností. O co se jednalo?

Příliš bych o tom už nechtěl mluvit, v podstatě jsem na to zapomněl. Celou předloňskou sezonu jsem strávil v NHL, nastupoval v prvních třech lajnách, takže o to to pro mě bylo o složitější. Na farmu mě poslali dva dny před zahájením sezony. Situaci jsme diskutovali s manažery a trenéry. Hodně mi to však pomohlo. Chtěl jsem být zpátky.

Na farmě jste si v devíti zápasech připsal stejný počet bodů. Čím to bylo, že se vám tam tak dařilo? Šlo poznat, že už patříte na vyšší úroveň?

Upřímně jsem byl první hráč, na kterého trenér sázel – chodil jsem na nejdůležitější situace na ledě, v průměru jsem hrál 22 minut na zápas. Hodně mi to pomohlo v sebevědomí.

Při návratu do NHL se zrovna zranil Mika Zibanejad, zásluhou čehož jsem hned skočil do druhé lajny. Dokázal jsem si udržet sebevědomí, které jsem získal na farmě.

Hokejový útočník New Yorku Rangers Filip Chytil společně se svým agentem Jaroslavem Balaštíkem a starším bratrem Liborem při letním tréninku na stadionu v Uherském Hradišti v roce 2019
Chytil si v New Yorku začíná budovat respekt, říká Jaroslav Balaštík

V Americe máte za sebou tři sezony, v NHL jste odehrál téměř dva kompletní ročníky. Co se za tu dobu nejvíce změnilo?

Zapracoval jsem na fyzické, ale i psychické stránce. Do 17 let jsem žil doma s rodinou, 5 dní před 18. narozeninami jsem odletěl do Ameriky. Nikdo nečekal, že tam zůstanu, teď to jsou už více než tři roky. Hodně to letí.

V Americe žijeme s přítelkyní, jednou za čas přiletí rodina. Je to úplně jiný život. Za posledních osm měsíců jsme odehráli tři ostré zápasy. Už mi to tam chybí. Těším se na návrat.

Jak na vás za tu dobu působí New York?

Nejdůležitější památky, které všichni znají, jsme už prošli. Není na to však příliš prostoru. Většinou jen trénuji, odpočívám a ladím hlavu na zápasy. Hrajeme je každý druhý den. V podstatě se jen vyspíme a znovu máme utkání. Je to takový stereotyp.

Jak zvládáte se vypořádávat s takovým počtem zápasů?

Není to vůbec snadné. Je důležité přijít na to, jak mezi zápasy zregenerovat. Nejednou hrajeme čtyři utkání týdně. Mluvil jsem se o tom s doktory, ale také spoluhráči, kteří odehráli hodně zápasů.

Mimo jiné jsem se o tom bavil s Henrikem (Henrik Lundqvist, bývalý brankář New Yorku – pozn. red.). Radil mi, jak zregenerovat mezi zápasy a připravovat se na ně v krátké lhůtě. Každý to však má jinak.

Jak regenerujete vy osobně?

Našel jsem si svůj klid, jak odpočinout. Po tréninku využívám bazény, sauny. Důležitá je také strava a hodně spánku. Jedná se o nejdůležitější faktory, které vás ovlivňují.

Jaká je vaše současná role v klubu? Co po vás v klubu vyžadují?

To bych také rád věděl. (se smíchem) Momentálně se posouvám nahoru. První sezonu jsem hrál na křídle, teď jsem si vybojoval pozici centra ve třetí lajně. Chtěl bych předvádět takové výkony, abych se stal druhým centrem, a aby tým na mě mohl spoléhat v nejtěžších chvílích.

A co po mně vyžadují? Dobře znají mé silné stránky, vědí v čem týmu můžu přispět. Spoléhají na to, co umím. Vždy mi radí, na čem ještě musím zapracovat.

Trenér Robert Svoboda
Kluci měli falešnou formu, smál se po tréninku kouč Svoboda

Pojďme k uplynulé specifické sezoně 2019/2020. Jak ji s odstupem času hodnotíte?

Bylo pro nás zklamání, že jsme vypadli v předkole play-off. Od poloviny ledna jsme to měli výborně našlápnuté, disponovali jsme mladým týmem. Bohužel nás zastavil koronavirus. Každopádně se na nic nemůžeme vymlouvat. Do nadcházející sezony alespoň máme větší motivaci.

Pauza pro vás přišla v nevhodnou chvíli. Do konce základní části vám zbývalo ještě 12 zápasů a na play-off stačilo dohnat pouze dva body.

Před All-Star Game jsme přitom na osmé místo ztráceli šestnáct bodů. Věřím tomu, že kdyby sezona nebyla přerušena, tak bychom šli dál. Bohužel Carolina sérii zvládla lépe. Ukázalo se však, že se můžeme posouvat a být lepší.

Co bylo v sérii na tři zápasy (New York prohrál 0:3 – pozn. red.) rozhodující?

Carolina rok předtím byla ve finále konference, v týmu měla zkušené hráče. Nezvládli jsme úvodní zápas, ve kterém jsme hned na začátku druhé minuty obdrželi gól. Měli jsme problémy se zakončením, což rozhodlo sérii. Nebyli jsme schopni proměňovat tutové šance.

Vinou koronaviru jste museli hrát bez diváků. Jaké to bylo?

Působilo to hodně zvláštně. Bylo to téměř jako na tréninku. V NHL jsem play-off bohužel dosud nezažil, zkušení hráči však říkali, že atmosféra je úplně jiná než v základní části. Fanoušci v Madison Square Garden (hokejová hala New Yorku Rangers – pozn. red.) by nás určitě hnali za postupem. Když hrajeme doma, tak šílí, panuje tam skvělá atmosféra. Věřím tomu, že jejich účast by nás posunula dále. Osobně se mi před nimi hraje daleko lépe.

O zápasech v NHL se říká, že na stadionech nebývá taková atmosféra jako v České republice…

Ze Zlína jsem byl zvyklý na výborné fanoušky, kteří hodně fandí a vytváří skvělou atmosféru. Oproti Americe je to úplně něco jiného.

V New Yorku jsou naopak diváci mnohem blíže ledu, během přerušení dělají velký hluk a dokážou nás nakopnout. Oba světy mají své kouzlo.

Před měsícem v New Yorku skončil legendární brankář Henrik Lundqvist. Jak na vás působil?

Je to jeden z nejlepších brankářů NHL a jedna z největších legend v New Yorku. Jednou ho dotáhl do finále Stanley Cupu, získal individuální ocenění. (Henrik Lundqvist v sezoně 2011/2012 vyhrál Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL – pozn. red.). Byla velká čest ho sledovat. Pro mě je to legenda. Takhle ho vnímá celý New York. Hokeji je velmi oddaný, dělá pro něj opravdu hodně. Dost mi pomohlo, že jsem tři roky mohl být v kabině vedle takového gólmana.

Jak jeho odchod může poznamenat kabinu?

Odešli nám tři zkušení hráči, kteří byli nejdéle sloužícímu členy týmu. (Kromě Henrika Lundqvista ještě Marc Staal a Jesper Fast – pozn. red.) Omladili nám tým, je na nás, jak se k celé situaci postavíme. Zkušenosti pochopitelně budou chybět. Na druhou stranu to můžeme nahradit rychlostí, dravostí. Hned od příjezdu na kemp se už budeme chtít soustředit na výhry. Cílem bude dojít do play-off.

V New Yorku v minulosti působilo hodně Čechů. V sezoně 2005/2006 dokonce sedm z nich. Jakou tam zanechali stopu?

Když jsme na cestách, spoluhráči na ně rádi vzpomínají. (s úsměvem) S Liborem Hájkem (druhým českým hráčem v New Yorku – pozn. red.) nám o nich hodně vyprávěli a stále vypráví. Často slyšíme různé příběhy. Je úsměvné, když slyším, kdo vše tady z Čechů působil. Teď jsme tu my dva mladí. Nutí mě to na sobě více pracovat a stát se třeba lepším hráčem, než byli někteří z nich.

Máte nějakou konkrétní historku, kterou rádi vypráví?

Přímo ani ne. Spíše mi vždy předhodí, že všichni jsme klasičtí Češi – rádi se smějeme nahlas a všemu. (s úsměvem) To je taková charakteristika každého z nás.

Extraligoví hokejisté PSG Berani Zlín ve středu dopoledne poprvé opět po měsíci vyjeli společně na led a začali se připravovat na restart extraligové sezony. První mistrovský zápas je čeká v pondělí doma proti Spartě Praha.
Mlha a otlačené nohy. První trénink Berany bolel. Podívejte se

Celý svět v probíhajícím roce řeší téma okolo nového typu koronaviru. Podle dřívějšího vyjádření jste při první vlně z New Yorku v dubnu uprchl včas. Jak se vám tam poté vracelo?

Do New Yorku jsem se nedostal, byl jsem pouze na letišti, kde mě vyzvedli a vzali do menšího městečka. Tam máme tréninkovou halu. Hned poté jsme odlétali do Toronta.

Měl jste alespoň zprávy, jak to tam vzhledem k epidemiologické situaci vypadalo?

To upřímně netuším, podrobnější informace jsem si nezjišťoval.

NHL by vám měla začít na začátku ledna. Koronavirus ovšem řadě zemí začíná nabírat na síle. Nemáte obavy se tam vrátit?

Momentálně asi moc nezáleží na tom, kde budu, ani v Česku situace není úplně nejlepší. Bohužel nikdy netušíte, kde se můžete nakazit. Doufám, že se vše brzy zlepší.

Navíc byly volby (prezidentské volby – pozn. red.). Všichni o nich mluvili, překrývalo to situaci s koronavirem. Necháme se překvapit, jaké to bude. Měl bych tam letět za měsíc.

Už víte konkrétní datum návratu, kdy byste se měl vrátit do Ameriky?

Ještě se o tom budeme bavit. Zavolám do týmu, abych věděl, kdy bude ideální čas na přílet.

Podle nejnovějších informací by se v NHL mělo odehrát 82 zápasů. Dá se to v současné situaci zvládnout?

Pokud by se skutečně odehrál tradiční ročník základní části, tak to může narušit další sezonu. Navíc bychom museli hrát téměř každý den. Neustále se diskutuje a řeší, jak to bude vypadat. Pracují s různými variantami. Také s tou, že sezona se zkrátí a odehrajeme menší počet zápasů. Nikdo však netuší, jak to bude vypadat. Necháme se překvapit, jak to dopadne.

Robert Svoboda
Měsíc bez ledu a po nemoci, šílená pecka! Budeme připraveni, hlásí kouč Beranů

Před předkolem play-off uplynulé sezony jste prohlásil, že si nedokážete představit hrát na konci jara a v létě. Nyní to znovu vypadá reálně…

Předkolo jsme hráli v srpnu. Už tehdy venkovní teploty byly větší než obvykle během sezony. To nás však nemůže ovlivnit. Musíme se soustředit pouze na to, jak hrajeme.

Vraťme se ještě k situaci okolo koronaviru. Jak intenzivně se tato epidemie dotkla přímo vás? Prošel jste už si touto nemocí ?

Nevím o tom, že bych si tím prošel. Především jde o zdraví blízkých osob a celkově rodinu. Když bych to chytil já, tak bych s tím nějak bojoval sám, ale pokud by se dotklo někoho z rodiny, tak ani nemůžete pomoci. Byly by další starosti, narušilo by to pohodu. Jsem rád, že všichni blízcí jsou zdraví. Podle dostupných zpráv totiž není nic příjemného, když to lidé chytnou.

Hodně osob tuto nemoc zlehčuje, mluví o ní jako o obyčejné chřipce…

Nejsem doktor, takže netuším, jak to na člověka dopadne, každý může mít odlišný průběh nemoci. Každý si může udělat svůj názor.

Důležitá je v těchto dnech dnech také psychika. Co vás dostane do dobré nálady?

Rozhodně rodina a přítelkyně, se kterou trávím každý den. Hodně mi pomáhá také trénování. Bohužel jsme dlouho měli zavřené stadiony. Připravoval jsem se v domácí posilovně, rovněž mám vybudovanou střelnici. Nemůžu být bez toho ani den! Byly to však těžké dny, hodně mi to chybělo.

Od středy se otevřely sportovní haly. Existuje varianta, že budete trénovat se Zlínem, ze kterého jste odešel do NHL?

Je to možné. Vše zůstává otevřené.

Je nějaká šance, že před návratem do NHL nastoupíte právě v dresu Beranů?

Momentálně to tak nevypadá. Budu se připravovat individuálně. Chci být nachystaný na novou sezonu. Pokud NHL skutečně začne v lednu, tak na přípravu před kempem už mám jen několik týdnů.

Před začátkem extraligy se spekulovalo o tom, že byste případně mohl pomoci Zlínu a rozehrát se tam. Proč to nakonec nevyšlo?

Především jsme krátce před začátkem extraligy dohráli předkolo play-off. Měl jsem tak pouze tři týdny volna. Sezona vinou koronaviru byla hodně dlouhá a natažená. Chtěl jsem se dostat do formy, nabrat ji v posilovně a individuálně na ledě.

Měly o vás zájem i jiné extraligové kluby?

Bavili jsme se pouze Zlínem a jejich trenéry. Svoji situaci jsem jim vysvětlil a mé rozhodnutí respektovali.