O čem přemýšlí trenér po skončené sezoně?

Společně s manažerem Holíkem jsme se ohlíželi za uplynulou sezonou. Osobně jsem od ní čekal víc. Začátek vypadal dobře. Potom se na nás podepsala pauza, která trvala téměř měsíc. Hra byla kostrbatá. Konečné třetí místo není žádná sláva, ale je to lepší než skončit poslední. Celkové sedmé místo v tabulce je určitě zlepšením oproti loňskému roku. Já jsem měl představu, že budeme do pátého místa. Radost mám z toho, jak se nám podařilo do mužstva zapracovat mladé kluky. Například Honza Machálek je ještě dorostenec, ale v každém ze čtyř zápasů, ve kterých nastoupil, se bodově prosadil. V posledním zápase nám brankou tři minuty před koncem zajistil třetí místo. Dalšími byli třeba Murín nebo Vinklárek, kteří se dokázali prosadit.

Zkusme si rozebrat příčiny nevýrazných výkonů…

Za prvé tréninková morálka nebyla úplně podle mých představ. Samozřejmě musím brát ohled na to, že kluci chodí do práce, nebo studují. Mužstvo bylo poskládané také z některých hráčů, kteří už nebyli zvyklí tak trénovat. Do toho přišli mladí junioři, kteří jsou zvyklí na něco úplně jiného. Proto bylo těžké skloubit tréninkové dávky. Mužstvo se teprve formuje a doufám, že v příštím roce se to posune dopředu.

Co vám chybělo k tomu, abyste zvládli semifinálovou sérii s Uherským Brodem?

Myslím si, že to bylo především o zkušenosti a psychice. Po celou sezonu jsme byli schopni hrát vyrovnanou partii s každým.

Složení mužstva nebylo ve dvou zápasech po sobě shodné. To jistě nepřispívá ke kvalitě hry…

Do prvního zápasu nastoupila řada hráčů, kteří postupem času skončili. Nebyli jsme totiž kompletní. Sestava se odvíjela podle toho, kdo jak mohl. Když jsme byli kompletní, tak si myslím, že hra nebyla až tak špatná. V některých zápasech rozhodovaly maličkosti. Mnohokrát to bylo o přesilovkách a oslabeních.

Předpokládám, že neprozradíte jména hráčů, kteří vás vyloženě zklamali?

Už před sezonou jsem avizoval, že budu mužstvo stavět na mladých hráčích. Ze starších zůstali kapitán Šerka a Holík, který se v polovině sezony zranil a už ji nedohrál. S hráči jako Foret nebo Frajt jsem byl předem domluvený, že zasáhnou do hry jen když to bude potřeba. Potom přišli kluci z Přerova, kteří odvedli solidní výkony. O zklamání se nedá mluvit, ale počítal jsem třeba s Gazdou, který měl bohužel hodně studijních povinností. Nastoupil v prvních čtyřech zápasech. Potom se odmlčel a vrátil se až v závěru sezony. Podobně na tom byl Motal, který sezonu ukončil předčasně.

Panovalo mezi vámi a hráči ideální klima?

Myslím si, že ano. Na hráčích jsem cítil rozdíl v tom, co si ještě mohou dovolit. Věděli co je legrace a co už je vážná věc. V kabině jsem neměl žádný problém.

Ještě loni jste hrával pravidelně a letos jste musel také v jednom zápase na led. Kdo měl poslední slovo v kabině?

Před zápasem jsme si sedli se staršími hráči a probírali situaci, ale poslední slovo jsem měl vždycky já. Nejsem z těch, kdo by neuznával jiný názor. Hokej teď vidím jinak. Posunul se víc k přímočarosti. Proto jsem se snažil dát příležitost juniorům. My jsme hráli hodně v rozích a chyběla nám přímočarost směrem k brance. To jsem musel starším hráčům stále připomínat. V šatně udělal hodně práce také kapitán Karel Šerka. Snažil se kluky hecovat i na střídačce. Spolupráce s ním byla dobrá a nemyslím si, že bychom si chtěli vzájemně škodit.

Jakou představu máte do příštích let, diváků ubývá a hrát pro 50 příznivců nemůže moc bavit ani hráče?

První sezonu jsme hráli s těmi, které jsme doslova posbírali. V té druhé jsme se snažili zapracovat juniory. Před tou další chceme poskládat tým pětadvaceti hráčů. Máme náznaky, že by se někteří chtěli do Kroměříže po letech vrátit, ale jména zatím nebudu odkrývat, protože ještě není nic jistého. Jsem přesvědčen, že výkony a výsledky budou kvalitnější.

Kdo opustí kádr Kroměříže?

To zatím nevím. Někteří chtějí z rodinných a pracovních důvodů skončit, ale o tom se budeme bavit až před začátkem letní přípravy v květnu.

Jak velkou částku potřebuje tým na jednu sezonu v krajské lize?

Je to o dost nižší, než ve II. lize. Vychází to kolem 500 tisíc korun. Největší částku spotřebujeme na dopravu a hokejky. Peníze za zápasy nebere nikdo.

Je klub schopen navýšit rozpočet?

Nechceme jít cestou nákupu hráčů. Chceme hrát s těmi, kteří mají vztah ke klubu a záleží jim na výsledcích. S takovým mužstvem chci něco dokázat. Zatím jsme nejednali o tom, že bychom hráče kupovali, nebo že by brali nějaké závratné výplaty jako v jiných klubech. Předpokládám proto, že rozpočet na příští sezonu zůstane stejný.