Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
20. LÉTA. Mezi památky patří raně barokní zámek, jehož část pochází už ze 17. století. K východní straně zámku přiléhá rozsáhlá zahrada přecházející do obory se zvěří. Snímek pocházející z roku 1920 nabízí tehdejší pohled na zámek ze zámecké zahrady.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
40. LÉTA. Budova dnešního kina dříve sloužila jako restaurace a hotel. Pamětníci si také určitě vzpomenou, že před ním v této době mohli do aut natankovat palivo na benzinové stanici.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
1929. Snímek zachycuje podobu tehdy nejznámější tiskárny, Klabusayova litografie. Populární byla v tom, že spolupracovala s řadou významných malířů. Sídlila v domě, který má dnes číslo popisné 13.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
20.–30. LÉTA. Kneislova továrna na cukrovinky zahájila výrobu v roce 1863. Jednalo se o jednoho z prvních velkovýrobců v tehdejší zemi. 20 lidí vyrábělo cukrové píšťalky a špalky, později sortiment rozšířil na čokoládové výrobky, kandované a máčené ovoce.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
1928. Snímek z návštěvy Holešova prezidentem T. G. Masarykem při jeho letním pobytu na židlochovickém zámku: při této příležitosti byla uspořádána ceremonie před budovou tehdejší radnice, tam na hlavu státu čekalo několik set lidí.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
1959 a 1971. Ekonomicky, ale i z hlediska kulturní politiky byly významné Filmové festivaly pracujících. I v Holešově se akce těšila oblibě širokého publika. Na snímku jsou mimo jiné zachyceny poutače, které zvou na další ročník holešovského festivalu.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
60. LÉTA. Tak jako všude v republice i v Holešově se bytová politika řešila výstavbou panelových domů. Na snímku je zachycena stavba domu v tehdejší ulici Obránců, dnes Masarykova. Vpravo je také zachycen holešovský pivovar.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
50. LÉTA. V místech u holešovského kina Svět stával dům, který bylo nutné v 50. letech odstranit pro vybudování nové komunikace. Za 2. světové války tato budova sloužila třeba jako partyzánské a protinacistické centrum.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
1959. Ze zámeckého altánku byla vybudována hvězdárna, která fungovala až do roku 1987: pak byla bezmála dvacet let ponechána svému osudu, v současnosti je ale nově zrekonstruovaná a opět v provozu.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
1959 a 1971. Ekonomicky, ale i z hlediska kulturní politiky byly významné Filmové festivaly pracujících. I v Holešově se akce těšila oblibě širokého publika. Na snímku jsou mimo jiné zachyceny poutače, které zvou na další ročník holešovského festivalu.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
60. a 70. LÉTA. Letiště Holešov vypravovalo v dobách své největší slávy až devět letů denně, nejčastěji na trase Gottwaldov – Praha. Slibně se rozvíjející dopravu však zatrhla palivová krize a výstavba dálnice D1. Pak přišly snahy o rozšíření letiště.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
80. LÉTA. Při rekonstrukci obchodního domu Morava byla nutná přeprava ocelových nosníků.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
80. LÉTA. Rekonstrukce hlavní silnice vedoucí kolem zámku. Návštěvníci tehdy neměli právě pohodlné podmínky pro vstup do jeho útrob.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
80. LÉTA. Koupaliště v Havlíčkově ulici se těšilo velké oblibě hlavně lidí z přilehlých panelových domů. V 90. letech jej však nahradilo koupaliště zámecké.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv
70. LÉTA. Na snímku je zachyceno nádraží ve Všetulích, které funguje v omezeném provozu i v současnosti.
Zdroj: Deník/archiv, Facebook, MÚ Holešov/archiv