Pětadvacetiletý útočník Jiří Menšík byl ústřední postavou utkání 12. kola okresního přeboru Kroměřížska, ve kterém holešovská rezerva zvítězila nad skaštickým béčkem 4:1. „Čtyři branky jsem dal naposled v žácích,“ směje se rodák ze Žeranovic. S mateřským klubem v minulosti vyhrál i okresní přebor Kroměřížska, postup do krajské soutěže ale tehdy vedení oddílu odmítlo. Letos v létě pětadvacetiletý fotbalista, jenž to půl roku zkoušel také v Roštění, přestoupil do Holešova, kde v rezervním týmu dává zapomenout na minulou nepovedenou sezonu a společně s novými parťáky útoční na vedoucí Zdounky i triumf v soutěži.

Čím si to střelecké probuzení vysvětlujete?

Zápas s Kašticemi mně herně sedl. V utkání mi vyšel hlavně výběr místa. Spolupráce se Zakopalem, kterému všichni říkáme Kačer, byla rovněž na jedničku. Přihrával mi na všechny čtyři góly.

Můžete popsat vaše trefy?

První gól jsem dal po přesném oblouku za obranu, když mi vyšel první dotek. Šel jsem mezi obránci sám na brankáře. Stačilo už jen dát balon kolem nohy gólmana.

A další přesné zásahy?

Druhý gól padl po průniku Zakopala do vápna soupeře, kde mě nasel přesným balonem a já z prvního doteku poslal míč do hostující brány. Třetí a čtvrtý gól byl opět po spolupráci se Zakopalem. Když jdete sami dva na brankáře, tak stačí pouze nezmatkovat (úsměv).

Budou vás čtyři branky stát velká zápisné do kabiny?

Kluci mi o poločase říkali, že za hattrick je litr slivovice, jenže čtvrtým gólem jsem se vykoupil, takže mě to nic stát nebude. Nakonec se ale smiluji a do kabiny určitě něco přinesu.

Celý rozhovor najdete ve středečním vydání Kroměřížského deníku.