Osobnost Deníku
Přečíst článek >

SK KYSELOVICE
Kyselovicím vyšel úžasně vstup do soutěže. V prvních pěti kolech si připsaly maximální počet patnácti bodů. Poprvé prohrály až v 6. kole na hřišti nováčka z Kostelce. Na domácím hřišti nastřílely 21 branek, což je nejvíc ze všech účastníků okresního přeboru. V sedmi zápasech doma pětkrát vyhrály a dvakrát zůstaly bez bodů.
Devětkrát dokázaly Kyselovice vyhrát druhý poločas, a když v šesti utkáních jako první daly gól, jen jednou nakonec remizovaly. Zbývajících pět zápasů vyhrály.
Nejlepším střelcem týmu je Marek Novotný, který vstřelil ve 13 zápasech 9 branek. Brankář Pavel Molčík udržel dvakrát čisté konto a 162 minut neinkasoval gól.

Jedenáct otázek pro hrajícího předsedu a trenéra Kyselovic Víta Říkovského
Před sezonou jste patřili mezi favority soutěže, ale že budete po podzimu první, s tím jste asi nepočítali ani vy sami…
Je pravdou, že jsme patřili do okruhu favoritů soutěže, ale nám paradoxně pomohl odchod Ondry Přikryla po druhém kole. Měl jsem z toho strach. Nakonec se to špatné obrátilo v dobré. Mužstvo se semklo a výsledek je takový, jaký je. Když se však podíváte na tabulku, tak vidíte, že dvakrát třikrát prohrajeme a z prvního místa můžeme být předposlední.

Co rozhodlo o tom, že jste předstihli velkého favorita z Martinic?
Podařil se nám vstup do sezony. Vrátili jsme se na nové domácí hřiště a to přineslo potřebný náboj. Hráči si to srovnali v hlavě a začalo chodit také víc diváků na naše zápasy. Navíc jsme měli občas potřebné štěstí.

Které utkání se vám nejvíc povedlo a po kterém jste byl nejvíc zklamán?
Největším zklamáním je pro mě dodnes domácí prohra s Prusinovicemi. To bylo takový ten zápas, který můžete hrát čtyři hodiny a gól stejně nedáte. Největším překvapením byl pro mě náš výkon na hřišti tehdy vedoucích Martinic. Očekával jsem od domácích hráčů, kteří hrávali mnohem vyšší soutěže výkon, kterým by nás smetli. V průběhu utkání však přišlo rozčarování. Z hvězd se stali úplně normální hráči, jako jsme my, kteří se sejdeme dvakrát týdně na tréninku.

Soutěž je letos obrovsky vyrovnaná. To jistě přispívá k její atraktivitě…
Je to vidět i návštěvách u nás v Kyselovicích. Vyrovnanost přispívá rozhodně k zajímavosti okresního přeboru. Dorůstají mladí hráči a vedle zkušenějších hráčů roste jejich výkon a tím i celého mužstva. V soutěži je řada kvalitních týmů.

Co vás v podzimní části nejvíc překvapilo?
Na první místo bych dal opravené hřiště v Roštění. Hned na druhém místě je kvalita rozhodčích, která šla rozhodně nahoru. Ne nijak mimořádně, ale zdá se mi, že je to lepší. Vypadli z listiny takoví jako Čech a spol. Což hře určitě prospělo. Navíc se objevují i krajští rozhodčí.

Kdybyste si mohl vybrat kteréhokoliv hráče ze soupeřových týmů, kdo by to byl?
Dobrý dojem na mě udělal, i když jsem Martinice kritizoval, jejich útočník s bříškem (Ladislav Zakopal pozn. red.). Mám špatnou paměť na jména. Ten hraje opravdu dobře. Jinak asi nikdo nevyčníval.

Někteří hráči v minulých sezonách odehráli za A tým a rezervu více než třicet zápasů v sezoně. Není to příliš?
Myslím si, že mladý kluk, který celý den prosedí v traktoru nebo u PC, tak potřebuje hrát víc. Zápas za B tým a poločas za jedničku, nebo naopak, není velkou zátěží. Někdy nám nic jiného nezbývá, aby hráči za víkend stihli oba zápasy, protože někdo pro nemoc nebo zranění vypadne. U nás jsou tréninky společné a chci, aby oba týmy byly úzce provázané.

V týmu nastupuje vedle vás váš syn. Jak funguje spolupráce na hřišti?
Jsem rád, že hraji s klukem fotbal. Určitě se ho nesnažím nijak protěžovat. Své si odehrál v rezervě a vypracoval se na svůj post, kde hraje. Je mladý a musí se ještě hodně učit. Každý zápas důkladně rozebíráme a někdy se i pohádáme. Chci, aby se v mužstvu adaptoval a časem to po mě převzal.

Jste na čele okresního přeboru, ale na domácích zápasech máte nejmenší průměrnou návštěvu…
Je to malým počtem obyvatel. V Kyselovicích žije 480 obyvatel. Když přijde na fotbal 100 lidí, tak je to téměř jedna čtvrtina. Když srovnám Žalkovice, kde žije 700 obyvatel a na fotbal přijde 150, tak na tom nejsme špatně. Letos k nám chodí víc diváků než v minulosti a víc to nenafoukneme.

Mohou v jarních odvetách pomýšlet Kyselovice na historický postup do I. B třídy?
O všem rozhodují finance. V obci je hodně jiných spolků, takže nemůžeme žít jen s dotací od obecního zastupitelstva. Není u nás žádná velká firma, která by nás sponzorovala. U nás se žádné cesťáky neproplácí. O postupu jsem přemýšlel, ale myslím si, že je to nereálné. Musel by se najít nějaký sponzor, který by nám pomohl. Za zkoušku by to stálo hrát v I. B třídě, ale momentálně by to bylo pro nás těžké.

V každé sezoně trenéři kritizují výkony rozhodčího. Kteří podle vás patří v soutěži k nejlepším?
Každý zápas je jiný. Je důležité, jak se zápas vyvíjí a jak tlačí na rozhodčího hráči. Když je zápas v klidu a rozhoduje ho sudí, na kterého nadává polovina okresu, tak ho zvládne v pohodě. Naopak máte výborného rozhodčího, ale když se sejdou dva uřvané týmy, tak toho má plný zuby a jeho výkon je všelijaký. V globále si myslím, že se jejich kvalita zvedla tím, že někteří už nepískají. To soutěži určitě prospělo.

Celkem: 8 – 1 – 4, 35:25 25 (1.)
Doma: 5 – 0 – 2, 21:10 15 (3.)
Venku: 3 – 1 – 2, 14:15 10 (4.)
Průměrná návštěva na domácích zápasech: 97 diváků (14.)

Hráči: Marek Novotný (13-9), Antonín Zádrapa (13-5), Vít Říkovský st. (13-3), Vít Říkovský ml. (13-3), Miloš Křepelka (13-1), Pavel Molčík (13-0), Richard Němec (13-0), Michal Němec (12-1), Marek Jančík (11-4), Miroslav Říkovský (11-4), Jiří Seibert (10-2), Michal Menšík (9-1), Filip Kroupa (9-0), Miroslav Úlehla (3-1), Roman Luňák (2-1), Ondřej Přikryl (2-0), Jakub Kroupa (1-0), Aleš Říkovský (1-0), Tomáš Tinka (1-0).

SOKOL MARTINICE
Tým plný osobností na podzim nečekaně často ztrácel. Překvapením byly především ztráty na domácím hřišti. V Martinicích dokázaly Záhlinice a Kyselovice remizovat. Roštění tam dokonce zvítězilo. Největší sílou Martinic je bezesporu útok. Druhý tým tabulky nastřílel nejvíc branek (48). Překvapivě 34 z nich na hřištích soupeřů. To vyneslo týmu venku nejlepší bilanci a zisk třinácti bodů.
Po prohře ve 4. kole v Tučapech neprohrály Martinice následujících sedm zápasů, a to se nepodařilo žádnému jinému týmu. Také v bilanci druhých poločasů jsou Martinice nejlepší (9 – 2 – 2). Jejich skóre v posledních patnácti minutách zápasu je 10:4.
Síla mužstva se projevila v zápasech, kdy jako první inkasovalo. Stalo se tak v osmi zápasech a přesto Martinice ještě dvakrát průběh úplně otočily a třikrát dotáhly zápas alespoň k remíze.
O 29 gólů mužstva se postarali Zakopal (15) a Hlobil (14), kteří vévodí tabulce střelců celé soutěže. Červenou kartu viděli Pavelka a Pospíšil. Brankář Vladimír Dohnal udržel dvakrát čisté konto a k tomu přidal dvě vstřelené branky z pokutových kopů.

Dvanáct otázek pro předsedu Oldřicha Stískala a trenéra Martinic Ladislava Fischera
Před sezonou jste byli pasováni na jasného favorita soutěže. Je pro vás druhé místo po podzimu zklamáním?
Oldřich Stískal: Já si myslím, že je, protože s takovým kádrem jaký máme, jsme měli uhrát víc bodů.
Ladislav Fischer: Je i není. Máme natolik kvalitní hráče, že jsme měli být první. Na druhou stranu je nutné říct, že letos je soutěž velmi vyrovnaná.

Co rozhodlo o tom, že jste neskončili na prvním místě?
OS: Nevyšel nám závěr podzimu. Nevím jestli to bylo podceněním nebo nedůsledností. Hráli jsme celkem dobře, ale úplně nám odešla produktivita v koncovce. Když vezmu poslední zápas s Roštěním, tak soupeř se dostal třikrát do útoku a dal tři branky. My jsme se vytvořili řadu šancí, ale nedokázali jsme se gólově prosadit. Bohužel je to jenom sport.
LF: Určitě to bylo malou trénovaností. Všichni nás pasovali na jasné favority a hráčům to stouplo do hlavy. Od 9. kola jsme netrénovali a naší hře to bylo poznat. Kluci si nevěřili a nenašel se nikdo, kdo by vzal odpovědnost na sebe. Ani zkušení hráči nemohou hrát bez tréninků.

V minulých sezonách přijížděli soupeři do Martinic předem poražení, ale letos jste na svém hřišti ztratili už sedm bodů…
OS: Soupeři k nám jedou především bránit, a pokud nedáme brzy jeden nebo víc gólů, tak znervózníme.
LF: Hráčům chyběl častější kontakt s míčem.

Které utkání se vám nejvíc povedlo a po kterém jste byl nejvíc zklamán?
OS: Povedlo se nám hned první utkání v Žeranovicích. Neviděl jsem utkání v Tučapech, ale podle informací jsme tam podali velmi špatný výkon a zaslouženě prohráli.
LF: Zklamán jsem byl po zápasech s Němčicemi a Roštěním.

Soutěž je letos obrovsky vyrovnaná. To jistě přispívá k její atraktivitě…
OS: Na jaře se může stát ledacos. Vezměte si například Záhlinice, které se na jaře zachraňovaly a po celý podzim patřily do horní poloviny tabulky.
LF: Souhlasím. V žádném utkání není předem jasný favorit.

Co vás v podzimní části nejvíc překvapilo?
OS: Asi ta vyrovnanost, kdy každý dokázal porazit každého. Nebo alespoň mohl.
LF: Nečekal jsem, že Mrlínek a Chvalčov budou na dně tabulky. Předpokládal jsem, že Šelešovice budou od začátku odsouzeny k sestupu. Překvapily mě svým výkonem u nás Kyselovice. Hrály krásný fotbal. Bylo vidět, že nemají v týmu žádnou hvězdu, ale pro ně nebyl předem ztracený žádný míč. Určitě často trénují.

Kdybyste si mohl vybrat kteréhokoliv hráče ze soupeřových týmů, kdo by to byl?
OS: Nemusím chodit nikam daleko. Stačí zajít vedle do Žeranovic, kde mají Karla Klimka. Hráče neznám jménem, ale rozhodně šikovní hráči jsou v Kyselovicích a kvalitu má také nejlepší střelec Zdounek Firych, který v zápase s námi nenastoupil. Takoví hráči by nám jistě pomohli.
LF: V Žeranovicích by to byl Karel Klimek. V Roštění odvádí dobrou práci Radek Grigar. V Kostelci to jsou například Dušan Marek nebo Aleš Ryška. Každé mužstvo má jednoho dva nadprůměrné hráče.

Vaše mužstvo je složeno z řady zkušených hráčů, někteří z nich hrávali i nejvyšší soutěž. Nevytrácí se z kabiny Martinic atmosféra party?
OS: Bohužel ano. Chybí větší soudržnost týmu. Možná je to jeden z důvodů toho, že nejsme po podzimu první. U jiných mužstev je vidět dobrá parta na první pohled. O tom nás naposled přesvědčilo Roštění. Kolektivním duchem nás někteří soupeři dokázali přehrát.
LF: Vytrácí. Je to bohužel pravda a nevím proč. Máme rezervní tým a doufám, že časem se někteří z nich prosadí do prvního mužstva.

Doma i venku vás na podzim sledovalo nejvíc diváků, to vás může těšit…
OS: Zájem o náš tým nás těší. Je to určitě především tím, že diváci chtějí vidět kluky, kteří hrávali vyšší soutěže.
LF: To mě těší. V Martinicích je parta fanoušků, kteří chodí na naše zápasy a jezdí s námi i ven. Je to pro ně zájezd. Vytváří nám vynikající atmosféru a hráči by si toho měli vážit.

Mohou v jarních odvetách pomýšlet Martinice na historický postup do I. B třídy?
OS: V tomto okamžiku je na to jen velmi těžká odpověď. Přes zimu musíme udělat řadu důležitých rozhodnutí. Odešel nám trenér Fischer. Bude otázkou, jak schopného trenéra seženeme a jak ho přijme kabina. Všechno se to bude odvíjet od sponzora. Můžeme bojovat o postup do I. B třídy, ale také se může stát, že neudržíme ani stávající druhé místo.
LF: Já bych to klukům přál. Ať zvednou hlavu a poctivě trénují. Určitě na to mají, aby si zahráli I. B třídu.

Na konci podzimu jste oznámil, že u mužstva končíte. Je to definitivní?
LF: Zatím je to definitivní. Nevím co bude dál. Snad bude trenérem Petr Klhůfek. Záleží na tom, zda to vezme. Má však také své povinnosti ve Zlíně.

Po posledním utkání oznámil trenér Fischer, že u mužstva končí. Máte za něho už náhradu?
OS: V zimním období budeme mít dost času najít nového kouče. Bude záležet také na tom, jestli se nám podaří udržet pohromadě stávající tým.

V každé sezoně trenéři kritizují výkony rozhodčího. Kteří podle vás patří v soutěži k nejlepším?
OS: Já neznám rozhodčí jmény, ale zdá se mi, že jejich úroveň šla celkově nahoru. Těžko bych někoho vyzdvihl, ale určitě nemám důvod je kritizovat.
LF: Každý z nich udělá někdy chybu, ale člověk je tvor omylný. Není stroj, aby dokázal všechno vidět. Někdy to vidí lépe hráč, trenér nebo diváci a hned je zle. Když se díváte na televizi, tak vidíte chyby v mnohem vyšších soutěžích a na to by si měl každý na zápase okresního přeboru vzpomenout.

Celkem: 7 – 3 – 3, 48:24 24 (2.)
Doma: 3 – 2 – 1, 14:9 11 (7.)
Venku: 4 – 1 – 2, 34:15 13 (1.)
Průměrná návštěva na domácích zápasech: 203 diváků (1.)

Hráči: Ladislav Zakopal (13-15), Václav Hlobil (13-14), Marek Hošťálek (13-5), Eduard Regentík (13-3), Michal Daněk (12-1), Petr Klhůfek (12-1), Roman Nevřala (12-1), Radek Zapletal (12-0), Josef Pospíšil (12-0), Vladimír Dohnal (11-2), Karel Pavelka (11-1), Josef Vlkolenszki (8-1), Jaroslav Švach (6-4), Milan Kutra (5-0), Jan Šimík (5-0), Josef Zaoral (4-0), Petr Kosek (4-0), Roman Jánoš (1-0), Lukáš Kopřiva (1-0), Martin Kundera (1-0), Lukáš Marek (1-0)