V neděli jsme hráli další nelehký zápas Superligy. Hráli jsme doma s předposledním Erciessporem a každý čekal lehkou záležitost.

Nakonec to ale byla pořádná šichta.

Tentokrát jsem ji sledoval z tribuny, protože trenér mě do nominace nezařadil. Přednost dostal Alves, který po třítýdenní pauze odtrénoval nějaké čtyři tréninky a šel do základu.

Trenér mi moji absenci nijak nevysvětlil, ale to tak tady prostě chodí. Zřejmě dostala přednost větší jména.

Úvod utkání nám při tom celkem vyšel. Po půlhodině hry jsme šli do vedení díky Kuytovi ale soupeř zle dotíral. Dočkal se po hodině hry, kdy z penalty srovnal Edinho.

Naštěstí jsme hned za minutu našli odpověď v podobě branky Emenikeho a vítězství jsme pak už uhájili.

V tabulce jsme opět Galatasaray odskočili, protože ten remízoval na Karabuksporu.

V tabulce sice stále nemáme započteny body za nedohrané utkání v Trabzonsporu, ale předpokládám, že to je jen formalita.

Boj o titul tak máme stále pevně ve svých rukou a náskok jsme opět vrátili na osm bodů.

Za sebe se ale ohlížet nechceme. Chceme si o zisku titulu rozhodnout sami.

V pondělí nás čeká další utkání na Gaziantepsporu a tak nám dal trenér do středy volno, čehož jsem využil a hned v pondělí letěl do Prahy. Tady jsem měl možnost vidět sestřihy z české ligy a tak mi pochopitelně udělala radost jak Sparta, tak Slovácko.

Sparta zvládla těžký zápas, kdy hrála do plných, ale vítězství doslova urvala, což je pro psychiku mužstva nesmírně důležité. K navýšení náskoku jí pomohlo Slovácko svým výkonem v Plzni, kde si podle počtu šancí remízu naprosto zasloužilo.

Plzeň tu ztrátu bude dohánět velmi těžko.

Míč je ale kulatý a hraje se až do devadesáté minuty. To platí v Turecku, stejně jako u nás.

Pod půlměsícem mně čeká ještě devět zápasů, ale už se těším na léto, kdy najdu čas zajet i domů, na Slovácko, kde se těším také na setkání s malými fotbalisty na třetím ročníku mojí fotbalové školy.

V druhém týdnu července jsou ještě volné místa, tak mrkněte na www.fotbalovykemp.uh.cz a budu se na vás těšit v Hluku.

Z krátké návštěvy Prahy vás zdraví Michal Kadlec