Jak jste se vlastně stal členem reprezentačního týmu lékařů?

O týmu jsem měl informace již během studia, po promoci jsem se v časopise České lékařské komory Tempus medicorum dočetl o proběhlém mistrovství světa a také o zahájení přípravy na další šampionát, do které se hledali noví hráči. Kontaktoval jsem vedení reprezentace a pak už přišla pozvánka na první sraz, nakonec jsem se dostal i do nominace na šampionát.

Hrajete fotbal soutěžně?

Ano, od dětství. A i nyní stále pravidelně trénuji a nastupuji do zápasů za FC Olešnice na Blanensku.

Trénuje lékařská reprezentace, nebo se sehrává až na turnajích?

Bez tréninku by to nešlo, úroveň turnaje je vysoká a jak vím od zkušenějších spoluhráčů, každým rokem se zvedá. Většina týmů trénuje pravidelně. Náš tým se schází přibližně jednou za dva měsíce na víkendovém srazu, kde trénujeme a vždy sehrajeme i přípravné utkání.

Sedm mistrovství světa, sedm finále pro Čechy, z toho tři tituly. Čím to je, že jsou čeští lékaři tak dobří?

Já byl pouze u posledního finále, těžko můžu hodnotit předchozí turnaje, ale sedm finále na sedmi šampionátech nemůže být náhoda. Jako rozhodující vidím odhodlání vítězit a týmové pojetí. Český tým má jedinečnou atmosféru, nejsme jen spoluhráči, ale především kamarádi, kteří táhnou za jeden provaz.

Když hrajete turnaje, bavíte se mezi sebou o medicíně?

Samozřejmě, samotný šampionát není pouze o sportovní stránce. Jedná se o setkání lékařů, kolegů, a tak často dojde i na odborná témata. Navíc souběžně s turnajem vždy probíhá celý týden lékařský kongres zaměřený na problematiku sportovní medicíny.

Letošní mistrovství světa hostilo Mexiko, jaký to byl zážitek?

Možnost reprezentovat na šampionátu, navíc až v dalekém Mexiku… Krásná příroda, výborné podmínky, cesta až do finále – byl to prostě nezapomenutelný zážitek.

„S lidmi pro lidi“ koncert Počenice 2.11.2019.
Hodiny jsem jen bezmocně čekala, když mi operovali dítě, říká matka Simonky