Po Olomouci a Bohemians tak miláček domácích fanoušků potřetí slavil výhru se svými obdivovateli na domácím stadionu.

Sám nejlepší střelec domácích ale „Švancarománii“ krotí. „Trošku bych chtěl zmírnit tu moji postavu. Je to všechno moc o mně a kluci dneska vzadu a taky na Bohemce hráli fantastické zápasy. Peťa Vašek například pochytal nemožné věci a všichni dřou, aby nám tam dopředu něco nachystali. Dneska podal fantastický výkon také Aleš Urbánek, ale je to o celém mančaftu,“ poznamenal domácí útočník, kterého mrzelo jen to, že druhý gól nepřišel o něco dřív. „Ale zaplaťpánbůh, že ten ‚pojišťovák‘ vůbec přišel. Všichni totiž víme, že tam byla i hluchá místa a Kladno hlavně v druhém poločase nepříjemně kousalo.“

I když se tentokrát Švancara střelecky neprosadil, alepsoň připravil gól svému velkému kamarádovi. „Jsem rád, že jsem druhý gól mohl připravit právě Tomáši Abrahámovi. Kdo to neví, tak toho můžu ujistit, že spolu trávíme tak patnáct hodin denně. Tomáš mě vozí z Brna do Hradiště a vůbec to nemá se mnou jednoduché (Švancara bude zhruba ještě měsíc bez řidičského průkazu – pozn. aut.). Je totiž terčem mých různých narážek a poznámek, tak jsem mu to alespoň tímto způsobem vrátil, i když jsem se v první chvíli rozmýšlel, jestli nebudu střílet sám. Na Tomášovi bylo vidět, že strašně chce a od příchodu na hřiště do toho neuvěřitelným způsobem vletěl. Bojoval, makal. Je to hodný kluk, který si ten gól určitě zasloužil,“ chválil svého řidiče se smíchem Švancara.

Tomáši Abrahámovi stačily k premiérové trefě v dresu Slovácka necelé čtyři minuty pobytu na hřišti. Když prý viděl u míče ve střelecké pozici Petra Švancaru, tak s přihrávkou ani příliš nepočítal. „Myslem jsem si, že se Švanci pokusí po zemi obstřelit brankáře a do vápna už jsem jenom tak dobíhal. Když jsem viděl, že mi přihrává, tak jsem se snažil míč umístit k tyči, aby se do toho gólman Pavlík už nemohl položit, a padlo to tam. Možná to byla odměna za to, že ho vozím do Hradiště. Pořád říká, že za měsíc už bude jezdit sám, ale jsou to už čtyři měsíce, co to tvrdí. No nevím, kdy mu ten řidičák vrátí,“ smál se Abrahám.

Do Slovácka přišel v létě jako velká posila záložní řady. Po úvodních zápasech, kdy nastupoval pravidelně v základní sestavě, se ale na hřišti objevuje méně, než by si představoval. Ze svých předchozích působišť nebyl na něco takového vůbec zvyklý. „Začátek nám nevyšel úplně podle našich představ. Vím, že jsem tam udělal nějaké chyby, ale teď pracuji naplno a věřím, že mně trenér znovu dá šanci. Nebudu lhát – ta situace pro mě není jednoduchá. Během posledních šesti, sedmi let jsem nestál tolik, co za jedenáct kol tady ve Slovácku. Každou, i ta sebemenší příležitost, proto musím pořádně využít,“ dodal odhodlaně Abrahám.

Jeho parťák z posádky Petr Švancara už stačil naplánovat nejbližší zápasy Slovácka. „Teď se musíme s pokorou připravit na Mladou Boleslav. A pak by bylo pěkné dát našim fantastickým divákům předčasně pod stromeček vítězství proti Spartě. To by bylo krásné. Doufám, že za čtrnáct dnů přijde plný dům, i když bude pršet nebo sněžit,“ zasnil se usměvavý kanonýr.

Stanislav Dufka