Hulínský Spartak dosáhl nejlepšího umístění za dobu svého působení ve třetí nejvyšší soutěži a doma inkasoval v tomto ročníku nejméně branek. Své loňské patnácté místo vylepšil o jedenáct příček. Ve všech třiceti zápasech se na hřišti v dresu Spartaku objevil jen útočník Miloš Kopečný, který byl se čtrnácti brankami nejlepším střelcem mužstva. V Hulíně byl na hostování ze Zlína. Dříve nastupoval za Zlín B, Kroměříž nebo Slavičín.
„Před sezonou se v Hulíně mluvilo především o tom, jak zachránit MSFL a nakonec jsme byli všichni překvapení, co jsme dokázali," řekl hulínský kanonýr.
Jak jste osobně spokojen s uplynulou sezonou?
Na sto procent. Neměli jsme příliš široký kádr, a přesto se nám povedlo obsadit čtvrté místo. Mně osobně vyšla odvetná část hůř gólově, ale herně to bylo určitě lepší než na podzim.
Který zápas se vám nejvíc povedl?
Možná ten s HFK Olomouc. Dal jsem gól, ale především herně jsem z toho měl velmi dobrý pocit.
Vy jste se v prvních 28 zápasech v soutěžích mužů gólově neprosadil. V letošní sezoně jste dal čtrnáct branek. Kde nastala změna?
Za rezervu Zlína a Slavičín jsem toho moc neodehrál. Když jsem přišel do Kroměříže, tak jsem začal v útoku, kde jsem vydržel jen čtyři zápasy. Nedařilo se mi a nemohl jsem se trefit. Do šancí jsem se dostával, ale nešlo mně to. Postupem času jsem se přesunul do zálohy. Pak jsem se vrátil do rezervy Zlína, kde jsem hrával jen kolem dvaceti minut za zápas. To bylo pro mě těžké. Až v Hulíně jsem hrával v každém zápase v útoku a prolomil střelecké prokletí.
Nevrtalo vám hlavou, proč se nedokážete zapsat mezi střelce?
Od nejmladších kategorií jsem měl v každém zápase spoustu šancí. Dával jsem góly, ale mohlo jich být o hodně víc. Když jsem v mužích dlouho nemohl dát gól, tak jsem z toho byl takový špatný. Nakonec se to štěstí ke mně otočilo čelem.
Nebylo i pro vás překvapením, že Hulín obsadil v konečné tabulce MSFL čtvrté místo?
Myslím si, že to bylo překvapení pro všechny, kteří se v Hulíně točí kolem fotbalu. Vždyť jen třináct hráčů odehrálo víc než polovinu zápasů. Tak úzký kádr nemá v MSFL nikdo. Během sezony se přitom někteří hráči zranili a několikrát jsme sestavu doslova lepili. Na druhou stranu jsou v Hulíně dobří fotbalisté. Přišel Broňa Červenka, je tam Jarda Laciga nebo Jarda Paciorek.
Nebylo nakonec výhodou, že Hulín měl k dispozici jen minimum hráčů a sestava se příliš neměnila?
Sezona nám vyšla, ale nemyslím si, že by málo hráčů v kádru bylo výhodou.
Musel jste jako nejmladší a přitom zároveň kanonýr týmu plnit úkoly „mladých"?
Samozřejmě. Nosil jsem branky a pomůcky při tréninku a po zápasech jsem balil špinavou výstroj do tašky. Tomu jsem se nevyhnul a žádné úlevy jsem neměl.
Konec sezony jste měli skutečně výborný. V posledních šesti kolech jste čtyřikrát vyhráli, dvakrát remizovali a ani jednou neprohráli. Doma jste porazili postupující Opavu a remizovali i s druhým týmem tabulky rezervou Olomouce.
Byl jsem v Hulíně první sezonu, ale kluci, kteří tam hrají déle, říkali, že konce sezon měli vždy špatné a předpovídali, že to bude hrůza. Nakonec to byl pravý opak. Zápasy nám sedly. Hráli jsme v klidu, protože jsme byli zachránění.
Nastřílel jste v MSFL v této sezoně čtrnáct branek, může vám to pomoct se prosadit v druholigovém Zlíně, odkud jste v Hulíně hostoval?
V zimě jsem se shodl s trenérem Pulpitem, že pro mě bude lepší, když se vrátím do Hulína, kde budu hrát stabilně. Na jednu stranu je hezké, že jsem dal v MSFL čtrnáct gólů, ale rozhodující bude letní příprava ve Zlíně. Ve Fastavu je na postech útočníků velká konkurence. Tam bych nastupoval na jiném postu. Určitě si chci zahrát II. ligu, ale ne za každou cenu, protože v Hulíně mně nic nechybí. Nebude to žádná tragédie, když budu ve Spartaku hrát třetí ligu i dál.
