Kliknutím zvětšíte
Nyní se někdejší opora Hanáků vrací zpět, aby společně s Michalem Dundou obnovili tým dospělých. „Hlavním cílem je klub nastartovat, odrazit se ze dna a zapracovat do mužstva mladé nadějné kluky z místního dorostu a co je hlavní, mít s fotbalu radost. Jak to bude dál, už záleží na mnoha okolnostech,“ říká v rozhovoru pro Deník dvaatřicetiletý Číhal, který prošel mládeží ve Zlíně a v minulosti nosil také dres Bystřice pod Hostýnem, Holešova nebo Kozlovic.
Proč jste se rozhodli obnovit mužstvo mužů Spartaku?
S Michalem nám nebylo jedno, jak to se Spartakem dopadlo. Přece jen jsme tam trávili skvělé roky a za tu dobu nám klub přirostl k srdci. Přemýšlet nebylo ani o čem. Tehdy jsme slavili vítěznou sezonu v sálové kopané, Michal řekl pojďme do toho a od té doby jsme v tom. Jako v tom kolotoči, ne partneři. (smích)
Nevadí vám, že budete hrát pouze nejnižší soutěž?
To určitě ne. Myslím, že je to na začátek ideální. Je dobré si na startu něčeho nového projít některými věcmi úplně od začátku. A jestli se ptáte konkrétně na mě, tak si myslím, že po takto dlouhé pauze bez fotbalu je v pohodě začít pozvolna.
Kolik kamarádů a bývalých spoluhráčů jste už oslovil? Kdo ze známých tváří bude hrát za Hulín?
Osobně jsme obvolali nebo nějakým způsobem kontaktovali přibližně padesát lidí. Momentálně jsme na patnácti nažhavených kusech hladových po této výzvě, kteří řekl ano, tohle se nám líbí, do toho jdeme. A nesmím samozřejmě zapomenout na další lidí, co se týká vedení. Ze známých jmen bych vyjmenoval například Romana Číhala nebo Michala Dundu. (smích) V tomto bych ale nechtěl nic zakřiknout, takže se na mě prosím nezlobte, že víc neprozradím. Až budeme mít za sebou pár tréninků a uvidíme, že vše šlape, jak má, že se opravdu scházíme, tak samozřejmě nevidím problém. Některá jména jsou ale opravdu zajímavá. Ale nám primárně nám nejde o jména, ale o to sestavit tým.
Kdy začnete s tréninkem?
Koncem května bychom se chtěli všichni sejít. Jak hráči, tak i trenéři a vedení, abychom si řekli, co kdo od koho očekává a hned začít trénovat, seznamovat se a tak dále.
Budete trénovat víc než je v okresních soutěžích běžné?
Tohle je spíše otázka pro budoucího trenéra. Kdyby to bylo na mě, trénuji klidně pětkrát týdně. Tímto zdravím kamarády, kteří si teď řeknou: Ty? To určitě. (smích)
Sháníte trenéra, nebo se budete „koučovat“ sami?
Momentálně jednáme se dvěma trenéry a vše je na nejlepší cestě získat oba dva. I tady jde o velmi zajímavá jména jak po stránce fotbalové, tak i po stránce charakterové.
Kde se u vás vlastně vzal vztah ke klubu?
Ve Spartaku jsem strávil deset let. Za tu dobu jsem poznal velkou spoustu spoluhráčů. Hodně z nich jsou dnes už moji kamarádi i mimo fotbal a nesmím zapomenout na skvělé skalní fanoušky. A tím asi nějak vznikl velmi kladný vztah ke klubu.
Na kterou sezonu v Hulíně nikdy nezapomenete?
Určitě nezapomenu na žádnou sezonu, ale kdybych měl vypíchnout nějaké nejlepší období pro mě, tak je to období postupu do třetí ligy a skvělou partu, která v klubu byla.
Prošel jste mládeží v ligovém Zlíně. Na co nejraději vzpomínáte?
I tady bych nechtěl jmenovat nikoho konkrétního, jelikož bych na někoho určitě zapomněl a to bych nerad. A nejraději vzpomínám na různé typy lidí, co jsem ve Zlíně potkal a na parádní učitele na sportovní škole. A na Katku Kubíčkovou z 8. A. (úsměv)
Jak vůbec prožíváte současnou situaci? Štvalo vás hodně, že byla kvůli koronaviru předčasně ukončena sezona?
Vlastně mě štvalo jen ukončení všech sportovních akcí. Že si nemůžu zahrát fotbal a dokončit sezonu v Roštění. Ale vše respektuji a snažím se chovat tak, jak je nařízeno. Do práce chodím, ale jen tak zlehka, protože jsem musel objet spoustu lidí ohledně Spartaku. A autem jsem tam nejezdil, takže se mi pak blbě vstávalo. (smích) Pomalu se to rozvolňuje, a proto už se velmi těším, až to zase všechno vypukne.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
