Po těch velkých šancích v prvním poločase asi vládne v kabině hodně velké zklamání, že?
To určitě. Nejvíc mě štve, že všechny tři šance jsem měl já a takhle jsem to zazdil. A pak dostaneme dva blbý góly po zbytečných chybách. Zápas jsme si prohráli sami.

Co vám chybělo k tomu, abyste dal aspoň jeden gól?
Klid v koncovce a možná i trochu štěstí.

Udělal byste při těch šancích něco jinak?
Asi těžko. Musím říct, že brankáře Sparty Nitu sleduju delší dobu a líbí se mi, jak chytá. Hlavně při tom sólu mě vychytal dobře. Trošku tomu zkrátka chybělo zmíněné štěstí.

Nebýt těch zahozených šancí, asi by se zápas vyvíjel jinak.
Je to tak. V první půli jsme byli jasně lepší. Ve druhé se to srovnalo, ale soupeř si prakticky žádnou šanci nevypracoval a k výhře jsme mu pomohli vlastními chybami. Měli jsme jasně vyhrát.

Dvakrát jste prohráli. Je to už teď stresující?
Je nepříjemný mít po dvou kolech nula bodů, ale věříme, že přijdou. Už v Ostravě jsme měli tři vyložené šance, které jsme neproměnili, a dneska se to opakovalo. Je třeba tu smůlu protrhnout.

Věřili jste si na Spartu?
Určitě. Takhle slabou Spartu nepamatuju. Opět se vracím k tomu, co jsem řekl – je naše chyba, že jsme nevyhráli.

Vlastimil Cakl