„Od svých známých slýchám, že fotbal je svinstvo. Ať na to kašlu. Ale s tím se nedokážu smířit. Nesnáším příkoří, proradnost, korupci. Budu bojovat proti lidem, kteří tu parazitují na nadšencích a dětech,“ vyhlásil 47letý bývalý reprezentant v rozhovoru pro Deník.

Spolu s kolegy z iniciativy F-evoluce si pro revoluci (či vzpouru) nemohli vybrat příhodnější načasování.

Rok 2021 přinese volby – nejen na politické scéně, ale i ve fotbale. A kdysi mocný Roman Berbr, kontroverzní místopředseda asociace, je ze hry. Už jedenáct týdnů zpytuje svědomí ve vazbě. 

S Vladimírem Šmicerem o koronaviru a dalším. Přečtěte si rozhovor:

Vladimír Šmicer
Šmicer o koronaviru, očkování i balíku za Simu: Vždy přijde někdo nový

Na jeho místo se tlačí mj. Šmicer, kdysi hvězda Liverpoolu, člen stříbrné družiny z Eura 1996 a bronzové party v roce 2004. „Ne že bych se tlačil… Ale deklaroval jsem, že jsem připraven jít do vedení fotbalu, pokud prostředí projeví touhu po změně,“ dodal.

Myslím, že spoustu lidí nejvíc zajímá, proč se člověk vašich úspěchů do něčeho takového vůbec pustil. Ptám se i já: proč?
Není mi lhostejný stav českého fotbalu. Samozřejmě, tím spouštěčem bylo zatčení Romana Berbra. Ale ještě víc to ve mně narůstalo, když začaly vyplouvat všechny ty hrůzy z odposlechů. Nečekal jsem, že jsme na tom tak špatně.

Podobných afér už tu bylo víc, nemyslíte? A nic se nedělo.
No právě. Obvykle to někdo odnesl a systém fungoval dál. Podívejte se, kam nás to dovedlo. Člověk nemůže věřit pomalu ničemu. Z ligy ubyli sponzoři. Z nižších soutěží taky. Není tady jediná banka, která by fotbal podpořila. To je v cizině skoro nemyslitelné. Upadá i zájem, děti nehrají fotbal. Ale divíte se, když pak o víkendu přijede pán s píšťalkou a seřeže vás? Fotbal umírá.

Jak to chcete změnit?
Tím, že do toho půjdu. Nechci jen něco říct do novin a brát to jako splněnou povinnost.

V čem ta vaše angažovanost dál spočívá?
Objíždím okresy, diskutuji s lidmi z fotbalu. Říkáme: pojďte, změníme okresy, kraje a pak i celý fotbal. Bojuji proti korupčnímu prostředí, proti lidem, kteří ovlivňují rozhodčí.

Co vás trápí nejvíc?
Pořád slýchám tu samou otázku. Na jakékoliv úrovni. Všichni se před víkendem ptají: Kdo nás píská? Chci, aby tahle otázka zmizela. To přece nemá nikoho zajímat. Lidé mají komunikovat mezi sebou, problémy řešit, a ne si jen stěžovat u piva.

Tomáš Linhart
Kvůli Rogozovi šel i proti svým. Jak fungoval „Berbrův přítel“?

Slyšel jsem skeptické hlasy a teď cituji: Šmicer nám nic nedá, o nás mu nejde.
Mýlí se. Odpovím tím, co dělám už léta. Jsem předsedou malého klubu v Dolních Chabrech. Vidím, jak to chodí, znám nižší soutěže. A těch možností, jak pomoci, je hodně. Dosud systém lidi odrazoval. Byť jsou výjimky, tak řada schopných lidí odešla. Kolikrát jsem slyšel: „S tímhle nechci mít nic společného.“

A neptají se vás třeba i doma, proč jste také neodešel?
To si pište. Slýchám to hlavně od nefotbalových známých, že fotbal je svinstvo. Ať na to kašlu. Ale s tím se nedokážu smířit. Nesnáším příkoří, proradnost, korupci. Budu bojovat proti lidem, kteří tu parazitují na nadšencích a dětech. A kdy jindy, když ne teď? Někdo to udělat musí. Když se nebudeme zajímat, nic se nezmění. I kdybych měl jít proti větrným mlýnům, i kdybych měl prohrát… Já budu mít čisté svědomí. Jsem možná naivní, ale myslím to vážně.

Řeší se, co je šedá zóna

S kolika lidmi jstev posledních týdnech mluvil?
To neodhadnu. Tři tisíce, pět tisíc? Píšou i na mobil, na sociální sítě…

Zní to, jako by veřejnost o změnu stála.
Nechci to zakřiknout, ale ano, vyburcovali jsme je. A nejen my.

Co vám udělalo radost?
K našim hodnotám se hlásí masa lidí i tři ligové kluby. Teplice, Opava, Bohemians.

Tohle mě zajímá. Proč se přihlásily jen tři kluby? V lize je jich osmnáct…
Věřím, že to je jen začátek a časem se přidají i další.

Není to proto, že Slavia, Sparta nebo Plzeň nemají čisté svědomí?
Za tyhle kluby musí mluvit jejich funkcionáři. Co vím, je tam nějaký strach, co dalšího ještě z odposlechů vyleze. Řeší se, co je šedá zóna… Ale především si myslím, že změnu, kterou iniciujeme my, by měli chtít všichni v českém fotbale. Už musíme přece změnit to, jak fotbal vypadá.

Dá se tušit, že s Romanem Berbrem prostě kluby vycházely. Ostatně i vy jste ho kdysi poznal. Jak často vám mluvil do práce, když jste byl manažerem u reprezentace?
Já ho tolikrát nepotkal. On tehdy národní tým neměl pod palcem. Nás nejdřív řešil Ivan Hašek, kvůli němu jsem na tu nabídku kývl. A pak Miroslav Pelta.

Zastavme se u jména Ivana Haška. Do čela asociace, tehdy ještě Českomoravského fotbalového svazu, přicházel s podobnými ideály jako teď vy. A po necelých dvou letech skončil…
A víte, co se stalo? Sám přesně nevím. Ale říká se, že neměl podporu a byl z toho otrávený. Byl zvolený, ale spodek ve fotbale zůstal špinavý. Berbrův. Plný pochopů.

Teplice v 11. kole remizovaly s Olomouci 1:1.
Kučera o rohlíkách i hudbě: Rozhodčí po zatčení Berbra pískají dobře

Volby jsou dost o politice. Máte v hlavě jméno člověka, jenž by mohl český fotbal řídit, pokud ne vy?
My stále trváme na spolupráci lidí, kteří jsou podobně nastavení. Ať už se to týká podobných iniciativ nebo konkrétních lidí. Avizovali jsme jméno Petra Fouska, se kterým si spolupráci představit umíme. Má zkušenosti na UEFA, dělá funkcionařinu dlouhou dobu a zná lidi, kteří se kolem fotbalu motají. Dá se s ním mluvit v konstruktivním duchu.

V nejrůznějších funkcích jsou (nebo o ně stojí) další bývalí fotbalisté, profíci. Jak na to nahlížíte?
Jsem samozřejmě rád, že mají zájem pracovat ve fotbale. Věřím, že lidé jako Marek Jankulovski nebo Zdeněk Grygera by se nezaprodali. Každého takového člověka tu potřebujeme. Novou generaci funkcionářů, kteří nebudou spjati s minulostí a tím Divokým západem devadesátek.

Těžká otázka na závěr. Jak se tváříte na možnost, že by volby neproběhly tajně, ale veřejně?
Já bych to přivítal. Bylo by to transparentnější. Navíc žijeme ve svobodné zemi, nikdo se přece nemusí stydět či bát, koho volí, ne? Ale tohle už je zas na těch lidech. Kluby – okresy a kraje – mají svá pravidla, své stanovy. Chceme, aby tyto změny stanov proběhly na okresech i krajích a fotbal se začal zase rozvíjet a neřešil jen to, kdo koho bude volit.