Jsou to dva roky, co přišel do Slovanu Liberec. Posléze zamířil do Zlína. Od letošního léta je nigerijský fotbalista hráčem mistra ze západu Čech. „Všichni přátelé z toho měli radost. Viktoria je velký klub,“ řekl 22letý forvard. Nadšený byl pochopitelně i on sám. Angažmá s vidinou Ligy mistrů je pro Ubonga zatím vrcholem kariéry.

Těžký start

Fotbalové začátky malého Ubonga Mosese Ekpaie v rodné zemi nebyly vůbec jednoduché. „Začít hrát fotbal v Africe je velice těžké. Nejprve jsem ani nebyl fotbalista, ale atlet. Když jsem chodil na základní školu, běhal jsem sprint na sto metrů,“ vzpomíná na své sportovní začátky letní posila Viktorie Plzeň.


U kulatého míče se ocitl náhodou. „Naše škola měla hrát přátelské fotbalové utkání s jinou školou, začalo se trénovat a kamarádi mi říkali, ať jdu s nimi hrát. Já jim odpověděl, že fotbal neumím, že běhám jen sprinty. Jednou jsem s nimi ale šel a nakonec se dostal do školního týmu. Učitelé říkali, že hraji dobře a chtějí mě do týmu. A já jsem řekl: Dobře. Ten zápas proti jiné škole jsme vyhráli a já dal vítězný gól. Tak jsem začal s fotbalem,“ vypráví Ekpai.

Oříšky na hlad

Šikovnému mladíkovi, který se s balonem dokonale skamarádil, umožnil fotbal studovat na střední škole. „Nemusel jsem nic platit, dostal jsem stipendium. Začal jsem hrát za mládežnické týmy. Šel jsem krok za krokem, vždycky z jednoho klubu do lepšího. Ale jak říkám, začít hrát fotbal v Africe je velice složité,“ zdůrazňuje.

Jeden příklad za všechny? „Občas chodíte na tréninky s tím, že nemáte co jíst. Trénujete, ale peníze máte jen na hrstku oříšků. Nemáte ani na autobus, který by vás na trénink odvezl. Prší, ale vy přesto na trénink jdete, protože víte, co chcete v životě dělat, a nevzdáváte to,“ vyznává se.

Ztracené boty

Ubong má tři sourozence – bratra a dvě sestry. „Nikdo z nich, ani můj starší bratr, fotbal nehraje. Možná i proto to bylo pro mne horší, nikdo mě k fotbalu nevedl. Mým rodičům se moc nezamlouvalo, že hraji fotbal,“ říká.

Vysvětlení? „Chtěli, abych studoval a získal, v jejich očích, solidní zaměstnání. Já byl ale přesvědčený, že se chci stát dobrým fotbalistou, proto jsem to nevzdával,“ líčí nelehké začátky kariéry. „Několikrát se mi stalo, že jsem přišel z tréninku, sundal si kopačky, a když jsem chtěl jít zase ven, byly pryč. Možná mi je vyhodili, abych nemohl hrát fotbal,“ vzpomíná.

Gól Brazílii

Jenže talentovaný mladík se s překážkami dokázal vyrovnat a díky silné vůli si šel neúprosně za svým cílem. Dařilo se mu, chtěl být vždy ten nejlepší. „Začal jsem hrát v první lize a později jsem dostal pozvánku do nigerijské reprezentace U20 a potom U21. Na srazy jsem jel pokaždé," vypráví.

„Jednou jsme sehráli přátelský zápas s týmem Brazílie do 23 let. Hrálo se v Brazílii a já dal vítězný gól. Díky tomu jsem získal kontakty – proti nám hrál například Jesus, který je nyní v Manchesteru City. Vím, že zápas sledoval i Neymar, ale tehdy nenastoupil,“ vybavuje si vzpomínky na vydařené střetnutí, které ovlivnilo jeho další hráčskou kariéru.

V tu chvíli bylo jasné, že přerostl místní kluby Kano Pillars či Akwa United.

Přilétla nabídka od izraelského klubu Maccabi Haifa. „Byl jsem tehdy v kádru týmu pro olympijské hry, ale neváhal jsem a na nabídku Maccabi Haifa jsem kývl. Je to jeden z největších klubů v Izraeli. Podepsal jsem kontrakt a začal s týmem trénovat," popisuje.

„Po měsíci si mě ale zavolali do kanceláře a řekli, že mě chtějí poslat na hostování. Prý se nevejdu do kvóty pěti cizinců v klubu. Byl jsem poslední cizinec, kterého tehdy koupili, a tak jsem musel jít. Můj agent začal jednat se Slovanem Liberec, který hrál Evropskou ligu. Odešel jsem do Liberce na hostování a dostal se do Česka,“ líčí Ubong Ekpai svoji cestu do střední Evropy.

Bezpečné Česko

Pak následovala sezona ve Zlíně, kde si zahrál i Evropskou ligu, a v létě přestup do mistrovské Viktorie. „Česká republika je moc krásná země. Navíc velice bezpečná, což je pro mne důležité. Nikdy jsem tu neslyšel o nějakých bojích nebo jiných problémech. Občas zahlédnete, jaké jsou problémy v jiných zemích, ale tady ne,“ pochvaluje si Ubong, který českou ligu považuje za kvalitní.

„Začít tady kariéru byla moje volba, i když to není jednoduché. Když máte na to hrát v Česku, máte i na to hrát třeba v Anglii nebo ve Francii. Pokud nejste v kondici a nemáte kvalitu, tak v Česku nemůžete hrát,“ míní Ubong Moses Ekpai. V prvním ligovém kole proti Dukle Praha (Plzeň vyhrála 3:1) se první africký fotbalista v historii západočeského klubu na hřiště nedostal a dál trpělivě čeká na svojí šanci.

Může přijít už v pondělí v prvním domácím zápase. Není bez zajímavosti, že by to bylo právě proti Slovanu Liberec.

Gól by byl krásnou třešničkou na dortu.