Devětadvacetiletý středopolař vysvětlil svůj krok v několikastránkovém prohlášení na sociálních sítích. „I když jsem vyrostl v Německu, kořeny mé rodiny sahají hluboko do Turecka. Mám tak dvě srdce, jedno německé a jedno turecké,“ uvedl Özil.

I proto se na květnové charitativní akci nezdráhal a spolu s obráncem City, Ilkayem Gündoganem, se s Erdoganem vyfotil a dres poté věnoval „svému prezidentovi“. „Vím, že snímek vyvolal v německých médiích obrovskou odezvu, ale nebyla za ním žádná politická myšlenka. Nebyl o volbách nebo politice, nýbrž o vyjádření úcty muži v nejvyšším úřadu země, z níž pochází má rodina.“

Opora Arsenalu přiznala, že pro mnoho lidí je složité od Erdogana politiku oddělit, ona však nic podobného neřešila. Mimo to Özil médiím vyčetl, že jeho jméno využívají k propagandě. „Nekritizovali mé výkony, ani výkony týmu, ale pouze a jen můj turecký původ a mou výchovu,“ zamrzelo fotbalistu, jenž se nedávno musel vyrovnat s hořkým koncem Německa na světovém šampionátu v Rusku a tím pádem i s kritikou, která následovala.

Němec, jen když se vyhrává

Kromě médií a partnerů, kteří se k Özilovi dle jeho vyjádření nechovali fér, spíše naopak, vypíchl rodák z Gelsenkirchenu ještě jednoho člověka. Na jméno stále nemůže přijít předsedovi německého fotbalového svazu Reinhardu Grindelovi. „Zkoušel jsem mu vysvětlit vše okolo mého původu a zmíněné fotky, on ale můj názor znevažoval a chtěl mluvit jen o svých politických pohledech,“ rozzlobilo německou hvězdu.

Grindel údajně celou aféru využil ke svým politickým ambicím. „Nedávno řekl, že bych měl své akce vysvětlit znovu a dával mi za vinu špatný výsledek reprezentace na mistrovství v Rusku. Nebudu již déle jeho obětním beránkem. V jeho očích jsem Němcem, když vyhráváme, ale imigrantem, když prohrajeme,“ píše se dále v příspěvku.

„V Německu jsem platil daně, sponzoroval školy a vyhrál s národním týmem šampionát v roce 2014. Společnost mě ale stejně stále nepřijala a chová se ke mně jako k někomu cizímu. Můj kamarád Lukas Podolski a i Miroslav Klose, ti nikdy neslyšeli nic o svém polském původu, proč tedy já slýchám o tom tureckém?“ ptal se Özil. Poukázal také na fakt, že německá legenda Lothar Matthäus se za to, že se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, žádné kritiky nedočkala.

Rasismus není v pořádku

Samotnému Grindelovi pak Özil vzkázal, že jeho chování pro něj není ničím novým. „Jsem zklamaný, ale nikoli překvapený. Už když jsi byl v parlamentu, tvrdil jsi, že multikulturalismus je mýtus a celoživotní lež či že islámská kultura je v některých německých městech zakořeněna až příliš. To je nezapomenutelné a neodpustitelné,“ dodal.

Ke svému konci v reprezentaci se dostal ihned poté. „S těžkým srdcem a po důkladném zvážení, s ohledem na nedávné události, za Německo již na mezinárodní úrovni hrát nebudu. Cítím totiž rasismus a neúctu. Německý dres jsem nosil s obrovskou pýchou, ale nyní tomu tak již není. Čeho je moc… Tohle není to, proč hraju fotbal, nebudu zkrátka jen sedět a nic nedělat,“ rozhodl se.

Muž, jenž ve své kariéře prošel mimo londýnský Arsenal například i Realem Madrid či Schalke 04, na závěr přidal ještě jedno doporučení. „Rasismus by nikdy, nikdy neměl být v pořádku.“

Jdi někam, ty turecké prase!

Özilovo vyjádření zkritizoval třeba prezident Bayernu Mnichov Uli Hoeness. „Už roky hraje hrozně. Svůj poslední souboj snad vyhrál ještě před MS v roce 2014. Všechno, co umí, jsou křižné pasy a teď své špatné výkony schovává za fotku,“ nebral si servítky. „Když jsme nastoupili proti Arsenalu, tak jsme se soustředili hlavně na něj. Věděli jsme, že je jejich slabinou,“ dodal.

Záložník na jeho slova přímo nereagoval, přidal však historku, kterou zaznamenal po vítězném duelu se Švédy. „Jeden německý fanoušek na mě po zápase pokřikoval: ‚Jdi někam, ty turecké prase!‘ A to se ani nechci bavit o tom, co mi přišlo za maily, jaké jsem dostal výhrůžné telefonáty a co se o mně a mé rodině napsalo na sociálních sítích,“ popisoval Özil složité období.

Na jeho stranu se postavil protidiskriminační charitativní projekt Kick It Out („Vykopni to ven“), podle něhož je přístup, s jakým se fotbalista setkal, ostudný. Hráči pak nabídl jakoukoli možnou podporu. Německá fotbalová asociace uvedla, že fotka „vyvolala v mnoha lidech různé otázky, je ale důležité, že ji hráč vysvětlil“.

Mesut Özil odehrál za německou reprezentaci 92 utkání, v nichž vstřelil 23 branek (poslední v červnovém přátelském zápase s Rakouskem), dalších 27 duelů a 9 tref zaznamenal kdysi v mládežnických kategoriích. „Die Mannschaftu“ pomohl vybojovat zlato na MS 2014 i bronz na MS 2010, v roce 2009 se stal mistrem Evropy do 21 let. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších německých záložníků i celkově hráčů poslední dekády.