Co ví běžný Čech o Marshallových ostrovech? Znalci zeměpisu řeknou, že jde o souostroví v Tichém oceánu, odborníci na historii si vzpomenou na boje mezi Japonci a Američany a především na poválečné pokusné atomové výbuchy na tamních atolech. Ale co fotbaloví fanoušci? Pro ty jde o velkou neznámou.
Není divu, když fotbalová asociace Marshallových ostrovů byla založena teprve v roce 2020, není členem ani FIFA, ani místní konfederace v Oceánii, a za svůj hlavní cíl má vznik národního mužstva. A protože kouzla marketingu neznají mezí, lze si už koupit dres týmu, který zatím nevznikl a neodehrál jediný zápas.
„Jsme poslední země na světě bez fotbalové reprezentace,“ zní úderné heslo místní asociace.
Když odhalila dres, v němž by v příštím roce ráda odehrála premiérový zápas (s designem od jistého Argentince, jehož návrh vyhrál veřejnou soutěž), z celého světa pršely nadšené reakce. Trikoty šly na dračku a z výtěžku se má financovat tréninková infrastruktura a mládežnické projekty.
Pod vlivem USA
„Cílem této akce bylo dostat nás na mapu, zajistit, aby se o nás vědělo. A to se podařilo lépe, než jsme čekali,“ řekl pro BBC Lloyd Owers, který má v roli trenéra a technického ředitele asociace vznik nového nároďáku na starost.
Třiatřicetiletý Angličan se k exotickému džobu dostal náhodou. Na internetu na jeho články o trénování reagoval šéf fotbalu na Marshallových ostrovech a pozval ho ke spolupráci. Jednání probíhala nejprve on-line, ale nakonec sedl do letadla a vydal se na 13 tisíc kilometrů dlouhou pouť.
Přivítal ho řetězec roztroušených atolů a ostrovů, kde jsou – hlavně vlivem bývalé dlouholeté správy USA – nejpopulárnějšími sporty baseball či basketbal.
„Ale teď, když je fotbal ve Spojených státech čím dál oblíbenější, roste o něj zájem i tady,“ líčil Owers. Jeho úkolem je vybudovat veškeré základy. Učí trenérské metodice, hledá talenty, plánuje sestavit nároďák částečně z ostrovanů a částečně z příslušníků početné komunity v USA.
Hrozí zmizení ostrovů
Nejde přitom jen o fotbal. Marshallovy ostrovy patří k zemím, které dramaticky ohrožuje stoupající hladina oceánu. Podle výpočtů hrozí, že země přijde do roku 2050 o většinu pevniny. A právě kopaná má pomoci přitáhnout pozornost světa k tomuto zásadnímu problému.
„V průběhu posledních let došlo k masivnímu otevření očí, že ztráta mnoha ostrovů je na spadnutí,“ řekl Owers. Například v metropoli Majuro, kde na břehu oceánu vzniká nový národní stadion (pro fotbal i atletiku) s kapacitou 2000 diváků, by podle Světové banky zvýšení hladiny o jeden metr zaplavilo čtyřicet procent budov.
Celé Marshallovy ostrovy mají populaci necelých 62 tisíc lidí, takže se nedá čekat, že by v Oceánii vznikla fotbalová velmoc. Ale sportovní cíle jsou smělé. „Výhledově chceme do FIFA a účastnit se kvalifikace mistrovství světa. Jsem přesvědčen, že pokud udržíme současný elán, do deseti let se to může podařit,“ prohlásil Owers.
„Nejdřív budeme hrát proti okolním státům s podobnými ambicemi, ale naše vize je dlouhodobá,“ dodal anglický trenér Marshallových ostrovů. Země, která se snaží i za pomoci fotbalu odvrátit svůj pozvolný zánik.
Jak Palestinci rozstříleli Vatikán aneb I papež má svůj tým
Kromě Marshallových ostrovů existuje dalších osm suverénních států, jejichž fotbalové reprezentace nejsou ve FIFA. Jde o Mikronésii, Kiribati, Nauru, Palau, Tuvalo, Monako, Vatikán a také Velkou Británii – ta je ale samozřejmě zastoupena svými jednotlivými národními federacemi.
Možná zní nepravděpodobně, že i Vatikán má fotbalový tým, ale je to tak. Členy mužstva však nejsou biskupové a kardinálové, ale především zaměstnanci papežského ministátečku, jako policisté, poštovní úředníci či členové švýcarské gardy.
Fotbalový tým Vatikánu míval velkou podporu Jana Pavla II., který v mládí sám hrával kopanou. Jeho nástupce Benedikt XVI. pro změnu fandil Bayernu Mnichov a fotbal má rád i současný papež František. Reprezentace je samozřejmě plně amatérská a o začlenění do organizačních struktur prý ani moc nestojí.
Vatikán zatím odehrál devět oficiálních mezinárodních zápasů (nejčastěji s Monakem) a necelou dvacítku duelů neoficiálních. Některé výsledky zaujmou: třeba prohra 1:9 s Palestinou v roce 2011 nebo dokonce 4:21 v mači s Borussií Mönchengladbach. Naopak nejvyšší výhrou je výsledek 9:1 v utkání s římskými karabiniéry. A další perličkou je, že v roce 2010 vatikánský tým trénoval slavný italský kouč Giovanni Trapattoni.
