Tehdy skromně mluvil o tom, že se chce hlavně udržet v ligovém kádru. V lize debutoval o měsíc později a svou šanci už nepustil – okamžitě se stal brankářskou jedničkou a oporou týmu. O pár měsíců později na něho ukázal i trenér reprezentace do 21 let.

Už na jaře se nahlas mluvilo o jeho odchodu na zvučnější adresu. Nabídka přišla z portugalského klubu Vitórie Guimaraes SC. Po absolvování zdravotních testů nic nebránilo podpisu smlouvy. Slovácko si údajně za přestup přišlo na částku jeden milion eur.

Je ta suma pravdivá?

O tom jsem nejednal a není to ani moje starost. Takové věci jdou mimo mě, ale částka úplně nesedí. Víc bych to nechtěl komentovat.

Kdy jste odletěl do Portugalska? Jak probíhaly testy?

Přiletěl jsem ve středu kolem páté hodiny odpoledne a klubový doktor za mnou přišel až v jedenáct večer. Tady v Portugalsku mají na všechno čas. Další den jsem měl zdravotní prohlídku. Začal jsem v devět ráno odběrem krve a skončil v šest večer rentgenem zad. Za celý den jsem měl za sebou různé rezonance, rentgeny, ultrazvuky EKG a takové věci. Ve zdravotních testech je tu velký profesionalismus.

Kdy jste podepsal smlouvu?

Trvalo to docela dlouho, smlouvu jsem podepsal až kolem deváté hodiny. Po podpisu jsme si byli ještě sednout na večeři a tím to končilo. Byl jsem unavený, ten čtvrteční den byl docela dlouhý.

Jednadvacetiletý brankář fotbalistů Slovácka Matouš Trmal podepsal s klubem Vitória Sport Clube z Guimarãesi smlouvu do roku 2025. Foto: vitoriasc.pt
Transfer zpečetěn. Brankář Trmal se upsal Guimarãesi do roku 2025

Čekal jste, že odejdete ze Slovácka už v letní pauze?

Abych řekl pravdu, tak nečekal. Začal jsem ve Slovácku přípravu, měl jsem tam smlouvu, ale pak se objevila tady ta nabídka, která byla výhodná pro všechny strany. Rozhodl jsem se vyzkoušet novou výzvu. Na nové angažmá se těším.

Jak se objevila nabídka z Portugalska? Klub vás sledoval nebo v tom hrál roli manažer?

Sledovali mě už celý rok, dozvěděl jsem se, že měli pozorovatele už ve Španělsku, kde jsem chytal s reprezentací do jednadvaceti let. Věděli, do čeho jdou. Když se objevil vážný zájem, tak manažer vyjednal podmínky a rozhodlo se o přestupu.

Podepsal jste smlouvu na pět let. To je docela dlouhý transfer…

Docela dlouho jsme se o tom bavili, bylo mi vysvětleno, proč to tak je. V Portugalsku to není nic neobvyklého.

V zimní přestávce a také v průběhu jara se mluvilo o Slavii, o Spartě. Jak moc vážné byly tyto námluvy?

Ten přestup spíš řešili novináři. Osobně jsem o žádné nabídce nevěděl a žádná oficiální nabídka na klub nikdy nepřišla, alespoň, co vím já. Tím bych to uzavřel.

Jaká na vás působí stadion, prostředí a zázemí v klubu?

Co se týče stadionu, tak klub má krásný stánek pro třicet tisíc diváků – to je úplná pecka. Také jsou tady skvělí fanoušci, pro které je fotbal na prvním místě. Žijí fotbalem každý den, je to pro ně náboženství.

Guimaraes není až tak velké město, má kolem šedesáti tisíc obyvatel. Berete to jako výhodu?

Určitě. Je o něco větší jako Hradiště, takže orientace nebude tak složitá.

Co bude pro vás v novém angažmá nejhorší? Bude to portugalština?

Co jsem měl zatím možnost poznat, tak většina lidí tady mluví anglicky, za což jsem velice rád. Nějaké základy angličtiny mám, tak to snad zvládnu. Klub má víc zahraničních hráčů, také dostaneme učitele portugalského jazyka. Je to jiné prostředí, jiný kraj a mentalita lidí. Doufám, že do všeho zapadnu, co nejdříve.

S kým budete bojovat o místo jedničky v brance Vitórie?

Co vím, tak jsou tady dva brazilští gólmani. Jeden je na delší dobu zraněný. Pak je tu jeden gólman, který je tady už dlouho, má 37 let. Ve čtvrtek ještě klub podepsal smlouvu s jedním mladým gólmanem, ale to mi bylo řečeno, že je to do budoucna. Věřím, že nějakou šanci dostanu.

Kdy se definitivně stěhujete do Portugalska?

Mělo by to být tak, že před týdnem tam skončila sezona. Aktuálně mají ještě dva týdny volno a 17. srpna začíná nová sezona.

Vašim největším fanouškem je rodina. Na Slovácku nescházeli na žádném zápase maminka, babička a bratr. Jak se k přestupu stavili vaši nejbližší?

Oznámil jsem jim to až asi tři dny před odletem, nechtěl jsem je nějak stresovat. Když se to mamka dozvěděla, tak to byl pro ni šok. Pořád nad tím přemýšlela a včera (ve čtvrtek) když jsem ji volal, že se to upeklo, tak byla strašně pyšná. Je rád, jak to dopadlo, všichni jsou šťastní a v další kariéře mě podporují.

Do velkého fotbalu jste se dostal ze Slovácka. Jak budete na klub vzpomínat?

Jedině v dobrém. Celý klub funguje na skvělé úrovni, chtěl bych jim strašně poděkovat, že jsem dostal šanci chytat. Fanoušci – ti byli neuvěřitelní. V kabině jsme všichni táhli za jeden provaz. Na Slovácko bude vzpomínat jedině v dobrém – nemůžu říct na klub špatného slova.