Jak probíhalo lanaření fotbalistů?Zdroj: Deník

Dobrý den, chceme Tomáše Heima. Dobře, pošlete Savo a toaleťák

Přestup se ve fotbale dá udělat za pomoci nejrůznějších záležitostí. Výměnou za jiného hráče, za dohodnutý finanční obnos nebo za nějakou hmotnou věc. Třetí možnost se samozřejmě netýká profesionálních soutěží, ale těch nejnižších.

Je to už téměř deset let, co měly FC Miškovice, klub z nejsevernějšího koutu metropole, zájem o Tomáše Heima z Meteoru.

Tomáš Sivok na předjarní tiskovce Dynama.
Kapitán budějovických fotbalistů Sivok svůj klub nekoupí. Akcionáři jej odmítli

Tenhle hráč už deset let nehrál fotbal, ale chtěl se k němu vrátit, což pochopitelně nebylo možné v tak kvalitním týmu, jakým byl Meteor. Proto se řešil přestup. Dohoda byla celkem rychlá, opačným směrem putoval balík… ne peněz… ale čistícího prostředku Savo a toaletního papíru.

Ne, to není vtip. „V rámci dobrých vztahů se náš předseda rozhodl tímto způsobem zainvestovat,“ vzpomíná s úsměvem šéf a trenér miškovického týmu Petr Seidel.

Heim dostal šanci hned v prvním přípravném zápase. Zaujal. „Tehdejší předseda mi říkal, určitě ho tam chceš dát hned na druhý poločas, přeci jen nemá natrénováno. Já mu odpověděl: Věř mi, on to zvládne. První dotek s míčem na straně, nahrávka se spoluhráčem a druhý dotek s míčem, střela, gól. Předseda vtipně prohlásil: Tak ten byl opravdu drahý,“ směje se kouč.

Fotka u popelnic

Podobně snadných přestupů se ve „vesnickém“ fotbale najde mnoho. „Posbíral jsem hráče na sídlištích, stačilo je vyfotit u popelnice a zaregistrovat na FAČRu,“ vypráví Seidel.

Ovšem v dnešní době už to zase taková sranda není. „Fotbal na vesnicích obdivuji… Ale nejde ho dělat bez podpory starostů, sponzorů. Vždy to bylo a dál je na rodičích, aby děti chodily na fotbal. Chybí trenéři, hráči, mládež nemá kvantitu, a tak zákonitě nepřijde ani kvalita do budoucna,“ míní.

Fotbalový trenér Miloslav brožek
Trénoval ho Masopust, zvládne devět jazyků. Poslechněte si audio

Jak zaznělo už mnohokrát, fotbalové kluby v nejnižších soutěžích nemohou příliš plánovat budoucnost. Docházejí peníze a chuť.

„Jsem dost optimistický člověk, ale tady budu bohužel věřit svým zkušenostem a svému pocitu. Nejen vesnická kopaná se pomalu bude vytrácet. Víte, fotbal má i ve velkých městech už spousty konkurenčních sportů. To znamená, že mladých nadějí českého fotbalu bude méně. A řekl bych, že nepomůžou ani různé akademie a různé další podpůrné akce pro oživení zájmu o fotbal. Všem přeji hodně úspěchů nejen ve fotbale, ale i v osobních životech,“ vzkazuje šéf a kouč miškovického fotbalu v jednom.

Nezbývá než jen doufat, že hráčů bude pořád dost. Klidně i za Savo a toaleťák.