Jak zpětně hodnotíte tříbodový vstup do nové sezony?
Porazili jsme soupeře, který patří k těm lepším, musím to tak hodnotit jen pozitivně. (úsměv) K utkání jsme podle toho přistoupili, chtěli jsme zůstat zalezlí a nechat je hrát, vyčkávali jsme, s čím na nás přijdou. Postupem času jsme se dostávali do hry, vycházely nám kombinace.
Pořád tomu ale něco chybělo, že?
Vepředu to nebylo perfektní, nevytvářeli jsme si šance. Trenér sáhl do mužstva, ze zálohy mě vytáhl do útoku. Občas to tak v zápase děláme, máme málo útočníků, středových záložníků naopak dost. Dáme tomu impuls, teď to vyšlo.
Skóre jste otevřel ve 29. minutě…
Ruda Navrátil to pohotově kopl za obranu, mně se podařilo přehodit brankáře. Domácí však ještě v prvním poločase vyrovnali, předtím nám byla odpískaná malá domů. Brzy po přestávce jsme znovu vedli, dali jsme gól po signálu z rohu. Vstřelili jsme další dvě branky, vypracovali si náskok 4:1. Hráli jsme dobře, dá se říct, že bylo rozhodnuto. Soupeř navíc dohrával v deseti, dokázal jen snížit.
play_fill
Co rozhodlo o vaší výhře?
Týmový výkon, byl základem úspěchu! Všichni makali, na hřišti nebyl nikdo, kdo by se na to vykašlal. Bojovali jsme jeden za druhého. Každý tam nechal vše.
Rajnochovice v loňské sezoně skončily čtvrté. Berete tuto výhru jako velké překvapení?
Upřímně tolik ne. Samozřejmě jsme věděli, že nás čeká těžký soupeř, v zápase nás však herně nepřejel. Za tři body jsme hodně rádi. Po utkání navíc proběhla oslava, bývalý spoluhráč měl narozeniny. Po výhře pak chutnalo daleko lépe. (se smíchem)
Martinicím jste pomohl hattrickem. Jak to budete mít drahé?
Kluci hned v kabině říkali, že mě to bude stát litr slivovice, po tomto rozhovoru asi další. (úsměv) Hlavní je však výhra, Rajnochovice jsme totiž předtím neporazili dlouhých 15 let!
play_fill
Zpravidla nastupujete jako záložník. Byl to váš první hattrick kariéry?
Vždy jsem patřil k defenzivním štítům. Pokud jsem vstřelil gól, tak jsem byl spíše sváteční střelec. Takže ano, byl to můj první hattrick kariéry. Když vstřelím další, budu jen rád. (úsměv)
Zápas jste absolvovali už v sobotu, většinu nedělního programu odložil vydatný déšť. Ulevilo se vám?
Byli jsme za to hodně rádi. Před začátkem sezony jsme měli pohárové zápasy i jedno přátelské utkání. Nemuseli jsme vyskočit ze zápasového tempa. Když hrajete v náhradním termínu, těžko pak skládáte tým.
Jaké máte osobní a týmové ambice v této sezoně?
Osobní ambice jsou určitě takové pomáhat týmu skvělými výkony. Pokud by se mi podařilo vstřelit branku, tak by to byl jen bonus. A co se týče týmových ambicí? Nechceme hrát spodní místa tabulky, jak je tomu už několik let, avšak bojovat o horní příčky. Podařilo se nám dotáhnout pár kluků a oslovili jsme samozřejmě ty i z vyšších soutěží. Ale tím, že máme snad nejhorší hřiště z celého Kroměřížska, tak se nám je nedaří do Martinic nalákat.
Prozradíte, jaké máte civilní povolání? Jak stíháte zápasy, respektive tréninky?
Pracuji jako řidič nákladního auta. Je to časově náročné, stíhám jen jeden trénink týdně – po práci nasednu do auta a hned jedu na hřišti. Tímto bych chtěl poděkovat mé rodině, přítelkyni a synovi, že mě i přesto ve fotbale podporují.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
